Praha plná panenské přírody

Národní přírodní památkou (NPP) se rozumí menší přírodní útvar, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem. Často jde o geologicky cennou oblast, o naleziště zkamenělin, místo s výskytem ohrožených živočišných druhů nebo o vzácné ekosystémy. Pro přírodní památku platí totéž, ovšem jen na úrovni regionální. K pražským přírodním rezervacím, což jsou menší území mimořádných přírodních hodnot s přirozenými ekosystémy, patří například Divoká Šárka, Homolka, Chuchelský háj, Klánovický les, Podhoří, lom Požáry, Radotínské údolí, Slavičí údolí, Údolí Únětického potoka či Vinořský park.

I když nejdříve vyhlášeným chráněným přírodním územím v Praze se stala v roce 1964 Divoká Šárka, prvenství v ochraně patří Barrandovským skalám mezi Malou Chuchlí a Hlubočepy. Již v roce 1884 přešla do správy Národního muzea Barrandova skála jakožto unikátní ukázka zvrásnění prvohorních vápenců. Národní přírodní památkou byly Barrandovské skály vyhlášeny v roce 1982. Velmi významná jsou tamní naleziště zkamenělin (například trilobitů či korálů). V oblasti se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů (například otakárek fenyklový, ojediněle i ještěrka obecná). Jedním z nejhodnotnějších přírodních celků v Praze je přírodní rezervace (od roku 1979) Prokopské údolí, která zahrnuje řadu dalších chráněných území. V této oblasti v katastru Jinonic a Hlubočep se nachází bohatá stepní a hájová společenstva, jeskyně a naleziště zkamenělin. Žije zde široká škála především teplomilného hmyzu, asi 60 druhů ptáků a na 20 druhů savců. Geologicky patří Prokopské údolí, stejně jako NPP Dalejský profil, k Českému krasu. Do chráněné krajinné oblasti Český kras však nebyly zahrnuty kvůli své poloze na periferii velkoměsta. Dalejský profil v katastru Řeporyje, Holyně, který se stal chráněným v roce 1982, zahrnuje řadu mezinárodně významných geologických odkryvů a nalezišť zkamenělin a žije v něm několik ohrožených druhů (skokan hnědý či čolek obecný). Romantické přírodní oázy se nacházejí i v samém centru Prahy. Jednou z nich jsou Petřínské skalky na Malé Straně, jež se táhnou od horní části Kinského zahrady přes Petřínské sady a Seminářskou zahradu až ke Strahovskému klášteru. Častým cílem procházek Pražanů je i další přírodní památka Královská obora nedaleko Výstaviště v Praze 7. Původně byla zřízena k lovení zvěře (již od 13. století), od roku 1804 je zpřístupněna veřejnosti. Přírodní památkou byly vyhlášeny například i strmé skalní stěny Jabloňka (takzvané Černé skály) v Libni, Krňák (mrtvé rameno Berounky pod Zbraslavským zámkem a část okolní nivy), starý lom Ládví v Ďáblickém lese, Lítožnice (soustava rybníků a přilehlých podmáčených luk a svahů v údolí Říčanského potoka), Meandry Botiče v Hostivaři, Modřanská rokle, Obora Hvězda, Obora v Uhříněvsi, Počernický rybník, Podbabské skály a Bohnické údolí.