Poznejte paláce na Hradčanech
V seriálu Prahou křížem krážem jsme se tentokrát vydali na prohlídku paláců na Hradčanech. Arcibiskupský, Salmovský, Schwarzenberský, Martinický, Hrzánský, Toskánský a Šternberský - všechny tyto paláce prošla Jolana Nováková s historičkou Jaroslavou Náprstkovou.
Zjistěte, kdo, kdy a pro koho je nechal postavit, pro kterého architekta se rozhodl, komu který palác zkonfiskovali, kde Forman natáčel Amadea, kde měl ateliér slavný malíř nebo kde si posedíte v příjemné kavárničce.
Arcibiskupský palác
Na Hradčanském náměstí, nedaleko od hlavní brány Hradu, stojí barokní budova Arcibiskupského paláce, současného sídla pražských arcibiskupů. Byl vystavěn v 16. století a mnohokrát přestavován. Je v pořadí třetím sídlem pražských biskupů a arcibiskupů. Pokud vás v průčelí paláce zaujme velký znak s hlavami ptáků, vězte, že to nejsou husy, jak by se mohlo zdát, ale labutě. Znak arcibiskupa Antonína Petra Příchovského z Příchovic se třemi labutími hlavami doplňuje arcibiskupský klobouk. Vnitřní prostory paláce vám mohou připadat známé. Když se v Praze natáčel film Amadeus, některé scény Miloš Forman točil právě tady.
Salmovský palác
Salmovskému paláci na Hradčanském náměstí se říká také malý Schwarzenberský. Budovu se třemi křídly nechal postavit v letech 1800 až 1811 pražský arcibiskup Vilém Florentin, kníže Salm-Salm. Novodobá historie se na stavu paláce podepsala. Až v roce 2004 převzala objekt Národní galerie a pustila se do rekonstrukce. V současnosti si tu můžete prohlédnout expozici umění 19. století, která představuje nejvýznamnější díla malířství a sochařství období od klasicismu k romantismu. K návštěvě láká i kavárna s mimořádným výhledem na Prahu. Palác je propojen se sousedním Schwarzenberským, který je také v užívání Národní galerie. Další Salmovský palác, kterému se říká také Palác Věžníků, najdete v Thunovské ulici.
Schwarzenberský palác
Schwarzenberský palác je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb v metropoli. Pro hraběte Jana mladšího z Lobkovic sídlo vystavěl architekt Agostino de Galli v letech 1545 – 1567. V držení paláce se postupně vystřídali Lobkovicové, císař Rudolf II., Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenberkové. Od roku 2002 je palác ve vlastnictví Národní galerie. Stálá expozice Sbírky starého umění, kterou si tu můžete prohlédnout, je nazvaná Baroko v Čechách. Pod unikátním krovem paláce navíc uvidíte expozici nejcennějších historických zbraní z 15. až 19. století ze sbírek Vojenského historického ústavu nazvanou Císařská zbrojnice. Národní galerie nabízí spoustu speciálních programů v paláci, třeba netradiční oslavu narozenin vašich dětí, kdy se hosté promění v postavy z uměleckých děl, hrají hry a věnují oslavenci vlastnoručně vyrobený dárek.
Martinický palác
V roce 1541 zachvátil Malou Stranu a Hradčany obrovský požár. Zničil i čtyři gotické domy, které stály na místě současného Martinického paláce. Zhruba o deset let později pozemek odkoupil Ondřej Teyffle z Zeilberku a začal s renesanční přestavbou. Byl vojenským velitelem v Uhrách, domů to měl dost daleko. Proto roku 1583 prodal svůj palác i se zahradou Bořitovi z Martinic. Ten nelenil a začal s přestavbou. Palác byl v majetku rodu do roku 1788, kdy rod vymřel. Až koncem 20. století se přišlo na to, že Jaroslav Bořita z Martinic palác postavil ve stejném uspořádání, jaké má Královský palác na Hradě, jen v polovičním měřítku. Prý tak chtěl svým potomkům předat zprávu o své někdejší moci a zázračném přežití defenestrace. Další Martinický palác, kde sídlí Hradní stráž, stojí v Loretánské ulici.
Hrzánský palác
Hrzánský palác objevíte mezi Hradčanským a Loretánským náměstím. Ve středověku tady stál gotický dům, který ve 14. století patřil svatovítské kapitule. Pak tu žil císařský vrátný Hensling, od něj dům koupil stavitel Petr Parléř. I ten ho brzy prodal. Nový dům tu vybudoval až někdejší míšeňský purkrabí a nejvyšší český kancléř Jindřich z Plavna. Ke konci 19. století zde s manželkou Charlottou chvíli žil Tomáš Garrigue Masaryk. Malíř Jan Slavíček v paláci bydlel a pracoval od roku 1937 až do své smrti v roce 1970. Služební byt tu měl někdejší ministr kultury Pavel Dostál.
Palác byl vybudován na terénním zlomu. Část budovy orientovaná do Loretánské ulice je dvoupatrová. Část směrem k Úvozu a Malé Straně pětipatrová. V současnosti objekt spravuje Úřad vlády ČR. Slouží výhradně pro diplomatické, reprezentační a společenské účely.
Toskánský palác
Kdysi tu stálo několik měšťanských domů. V roce 1685 je odkoupil Michal Oswald hrabě Thun a rozhodl se vybudovat na jejich místě reprezentativní sídlo. Měl šťastnou ruku při výběru lokality i architekta. Tím byl francouzský malíř a architekt Jean Baptiste Mathey. Náročné zakázky se nezalekl a předložil plán paláce, tvořeného čtyřmi křídly o třech patrech s vnitřním nádvořím. Zahájení stavby oddalovaly neshody se sousedem Thunů, hrabětem Martinicem. Jeho protesty a námitky musel nakonec řešit sám císař Leopold I. V roce 1690 verdiktem stavbu povolil. Palác je dodnes jednou z dominant Hradčanského náměstí. Jméno má po Anně Marii Františce, velkovévodkyni Toskánské, která palác získala do vlastnictví v roce 1718. Rekonstrukce paláce v roce 1998 byla oceněna Grand Prix Obce architektů v kategorii Rekonstrukce. Dnes tu sídlí Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Šternberský palác
Šternberský palác leží poněkud stranou Hradčanského náměstí, až na samém okraji Jeleního příkopu. Prochází se k němu levým křídlem Arcibiskupského paláce. Na místě dnešního paláce stával renesanční palác Lobkoviců. Bydlel tady i nejvyšší hofmistr císaře Rudolfa II., Kryštof starší Popel z Lobkovic na Pátku. Později palác patřil rodu Fürstenbergů, poté Schwarzenbergů a v roce 1690 se stal vlastnictvím Šternberků. Hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka přikoupil o 7 let později sousední Sasko - Lauenburský palác a rozhodl se vystavět palác nový. Stavba byla zahájena v roce 1698. V roce 1811 palác zakoupila Společnost vlasteneckých přátel umění. Šedesát let nato objekt získal Spolek paní a dívek sv. Anny, který tu zřídil útulek pro mentálně postižené, nazvaný Ernestinum. V letech 1918 – 1947 palác užívala Československá armáda. V současné době zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie. Posedět můžete v příjemné kavárně v přízemí paláce.
Poslouchejte seriál Prahou křížem krážem s podtitulem Paláce na Hradčanech od 11. do 17. května 2015 v 10:10 a v repríze ve 20:25 na Regině a dozvíte se další zajímavosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
