Polovina Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Zprávu o stavu romské menšiny projedná vláda
Polovina Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny je to přes 113 tisíc lidí. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji se na okraji společnosti ocitly dokonce dvě třetiny tamních romských obyvatel. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou by měla ve čtvrtek projednat vláda.
Romové jsou nejpočetnější národnostní menšina v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v Česku žije 226 300. Tvoří tak zhruba dvě procenta obyvatel státu. V EU je kolem šesti milionů Romů. Například na Slovensku představují devět procent obyvatel.
„Zhruba polovinu Romů v ČR představují Romové, kteří jsou integrovaní do společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučeni nebo jsou sociálním vyloučením ohroženi. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti," uvádí zpráva o stavu romské menšiny v Česku v roce 2015.
Podle ní ale předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci čelí kvůli svému původu i ostatní příslušníci menšiny, přestože vystudovali, jsou úspěšní v zaměstnání, jejich příjmy jsou dostatečné a nemají dluhy. Podle zprávy představují romskou střední třídu a inteligenci.
Chudinské čtvrti, domy a ulice
Zpráva dále uvádí, že se Romové ocitají často na periferii měst a obcí v ubytovnách. V minulosti radnice romské rodiny na určité místo sestěhovávaly. Přístup k běžnému bydlení je stále omezený.
Lidé bývají zadlužení a žijí z dávek. Podle analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest. Přibylo také lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí - místo 80 tisíc jich je asi 115 tisíc. Většinou jsou to právě Romové.
Nejvíc Romů v Česku žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním regionu je jich podle odhadů expertů kolem 58 300 a tvoří sedm procent obyvatel, ve druhém 33 200 a představují asi tři procenta. S vyloučením se potýkají dvě třetiny Romů z těchto regionů.
Situace v Praze
Nejlepší je naopak situace v hlavním městě, kde se do vyloučení dostalo 17 procent Romů. Ve Zlínském a Pardubickém kraji je to asi třetina romských obyvatel, v ostatních regionech pak polovina.
Statistiky o Romech úřady nevedou. Není tak například jasné, kolik Romů je bez práce. Ekonomika však roste a nezaměstnanost v zemi se snižuje. Podle zprávy o stavu romské menšiny v Česku v loňském roce se dá předpokládat, že se tedy loni zlepšilo i zaměstnávání Romů.
Zpráva hodnotí také vzdělávání, bezpečnost či zdraví. Připomíná schválení novely školského zákona, která má podpořit začlenění dětí do běžných škol. Podle dokumentu je podíl romských dětí v takzvaných zvláštních školách mnohem vyšší než u ostatních dětí. Romové z ghett mají také horší zdravotní stav.
Méně peněz na integraci
Státní rozpočet vydal loni na integraci Romů 66,95 milionu korun. Rozdělila je ministerstva školství, kultury a pro místní rozvoj i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či sociální práce.
I když částka byla nejvyšší za poslední tři roky, sumě z minulých let se nevyrovnala. V roce 2010 se na romskou integraci vydalo 86,71 milionu, další rok zhruba o 1,7 milionu méně a v roce 2012 kolem 76,47 milionu. V roce 2013 obnos spadl na 63,07 milionu.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.