Pavlačový dům v Plzni na Jateční ukrýval mnoho vzpomínek, teď z něj zbyly jen sutiny

Pavlačový dům už je minulostí|foto:Lukáš Milota, Český rozhlas

Už jen ve vzpomínkách a na fotografiích zůstane pavlačový dům v Plzni na Jateční třídě, kdysi plný života, od roku 2021 ale opuštěný a uzavřený. Poslední ze skoro ikonických budov strhla před pár dny těžká technika. Dům z první republiky, který poskytoval sociální bydlení a na sklonku své existence posloužil jako útočiště lidem bez domova nebo narkomanům, nakonec ustoupil stavbě východního okruhu města.

Celé své dětství a dospívání v tomto domě strávil Zdeněk Duda, který se narodil v roce 1958. Ten na pavlačový dům vzpomíná jedině v dobrém. „Pořád jsme si hráli. Dětí tu bylo několik desítek. Přišli jsme ze školy, hodili tašku do kouta, vzali míč a uháněli na hřiště. Nebo jsme se inspirovali válečným filmem, který zrovna dávali v televizi, a vyrobili si ze dřeva samopaly. V zimě jsme se vyřádili na ledě,“ vypráví a dodává, že každý večer rodiče svoje ratolesti volali domů přímo z oken jednotlivých bytů.

Navždy srdcovka

Dle pana Zdeňka žila v pavlačovém domě uzavřená komunita. Kdokoliv cizí se objevil na dvoře, byl místními obyvateli okamžitě bedlivě prozkoumán skrz okno. Nakonec se stal cizím i sám pan Zdeněk. „V roce 1977 jsem šel na vojnu a už se sem nevrátil. Rodiče se odstěhovali a já pak zdědil po babičce byt na Slovanech. Mezitím se úplně změnilo osazenstvo pavlačového domu, nové lidi jsem už neznal. Když jsem se tady byl jednou podívat, viděl jsem nepořádek a celkové složení čtvrti, které se mi moc nelíbilo.“ Zdeněk Duda i přesto stále označuje pavlačový dům za svoji „srdcovku“, v níž prožil to nejkrásnější dětství.