Pasivní dům v centru Prahy využívá dešťovou i odpadní vodu. Do města přináší také důležitou zeleň

„Ta funguje na čištění veškeré odpadní vody z domu, a zároveň jako zelená střecha,“ popisuje Michal Šperling, majitel menšího pasivního domu, který stojí v jednom z vnitrobloků Prahy 7.

Budova s rovnou a zelenou střechou má na sobě kromě kořenové čistírny i fotovoltaické panely.

„Tak jsme na té mokřadní střeše. Rostliny jsou posekané, ale slouží i tak, protože většina toho čištění je daná kořeny rostlin, které jsou ve štěrku. Na tom štěrku bydlí bakterie, které pracují i v zimě. Voda pomalu tou střechou protéká a na druhé straně přepadá do zásobní nádrže.“

Nádrže jsou vedle domu celkem tři. „Tohle je první šachta, sem přitéká vše z domu. Voda se tady mechanicky předčišťuje, potom přetéká do další jímky, tady je čerpadlo, pomocí něj se voda čerpá do souvrství střechy a na střeše se pročišťuje, zásobuje mokřadní rostlinky. A tady už je čerpadlo, které vodu čerpá zpátky do domu,“ pokračuje Michal Šperling.

Hospodaření s vodou

A tak vzniká neustálý koloběh vody. Pasivní dům totiž celoročně využívá nejen tu dešťovou, ale především odpadní.

„Nějakých 50 procent vody se používá na sprchování a pro nějaké další účely, 50 procent na splachování. Veškerou tuto vodu ušetříme. Plus ušetříme vodu, kterou bychom použili na závlahu.“

Pokud je vody přebytek, je možné ji přes zemní zasakovací výměník použít jak k topení, tak i ochlazování domu.

Kromě využití veškeré vody ale pasivní dům s mokřadní střechou přináší do centra města i jiné výhody, a to zeleň. Pokračuje Helena Duchková z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd:

„Tento dům je takový ideál. Veškerá zeleň ochlazuje lokální klima a funguje také jako akumulace nebo zasakování dešťů.“

A to by mohlo pomoct. Kvůli klimatické změně totiž budou podle Dufkové v budoucnu mnohem intenzivnější deště i delší období sucha.