Pasivní domy
V dopoledních poradnách jsme se věnovali pasivním domům, tedy ekonomice i ekologii staveb.
Jaké parametry by vlastně měl mít pasivní dům? Na jakém pozemku je vhodné ho postavit, z jakých materiálů? Jak vyřešit vzduchotěsnost domu, ale také zdravou výměnu vzduchu a vytápění? Jak uspořit energie i finance, jak pohodlně a zdravě bydlet a jakým způsobem zažádat o dotace z programu Nová zelená úsporám. Co je podporováno a za jakých podmínek?
To vše a ještě víc nám vysvětlí konzultant a také projektant pasivních domů ing. Jan Patka ze společnosti Porsenna.
Pasivní domy jsou podle Jana Patky poměrně rozšířenou záležitostí. Mají nízké náklady na provoz, kvalita provedení, kvalitní vnitřní prostředí domu - vzduch, akustika... Pasivitu domu zajišťuje řízené větrání s rekuperací tepla, nevětráte a nevypouštíte si předehřátý vzduch ven.
Kdo uvažuje o stavbě pasivního nebo nízkoenergetického domu, musí s tím počítat od začátku, důležitá je už třeba poloha pozemku. Pokud je svažitý, pak orientovaný k jihu. Na jih orientovat i obytné místnosti, což umožní vysoké solární zisky.
I u pasivních domů je potřeba nějaký zdroj energie. Rozhodující je vhodná volba způsobu vytápění a ohřevu vody. Možnosti jsou srovnatelné s běžnou výstavbou - vytápění elektřinou, plynem, tyto technologie můžou být dopolněny o obnovitelné zdroje, o fotovoltaiku, o termické kolektory.
Také při rekonstrukci je možné přistoupit k energetické optimalizaci. U rekonstrukcí je více omezení, která musíme od začátku brát v úvahu. Je potřeba řešit vše i zhlediska fungování konstrukce. Vše se dá zjistit výpočty, průzkumy apod. Důležité pro volbu varianty je spočítat si návratnost investic.
Odvysílané díly najdete v našem archivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
