Památník na Vítkově – podzemní laboratoř i méně známá vyhlídka na Prahu

Památník jako malá kronika minulého století

Krátce po vzniku Československa se začala plánovat stavba pohřebiště našich legionářů z první světové války, tedy památník na žižkovském Vítkově. A také muzeum k poctě prvního odboje na úpatí kopce. Stavět se začalo ve druhé polovině dvacátých let. Muzeum, dnešní Vojenský historický ústav, fungovalo už od roku 1929. Ale samotný památník byl otevřen až po roce 1948. To už ale sloužil jiným účelům, než pro které byl stavěn. Za druhé světové války byl zabrán německými vojáky a ti si tu udělali sklad.

V 50. letech tady vzniklo mauzoleum prvního prezidenta komunistického režimu Klementa Gottwalda. Byli tu pohřbívání představitelé tehdejší moci a od 60. let se v památníku konaly ideologické výstavy a přísahy pionýrů. Přitom původně tu měli být pochováni českoslovenští legionáři a ve Slavnostní síni se měl volit prezident republiky.

Laboratoř v podzemí

V roce 1953 se ve vítkovském památníku otevřelo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Balzamované tělo prezidenta bylo umístěno v současných výstavních prostorách. „Přímo v centru sálu stál sarkofág,“ říká kurátor Národního muzea Ivan Fuksa.

V podzemí vznikla laboratoř a technické zázemí, které umožňovalo péči o nabalzamované tělo. Dnes se sem dostanete při prohlídce památníku. „Tady můžeme vidět část techniky, která sloužila k udržování potřebného klimatu,“ ukazuje Ivan Fuksa zařízení, které v 50. letech bylo velmi moderní. A ve vykachlíkované místnosti se kdysi nacházela laboratoř, kde se lékaři starali o vystavované tělo prezidenta. "Balzamování a hlavní péče probíhaly pouze v režii doktorů ze Sovětského svazu." Ti prý tajili, co k tomu účelu používají. Mauzoleum na Vítkově fungovalo do začátku 60. let.

Čtvrtá největší jezdecká bronzová socha

Vítkov je také známý díky velké jezdecké soše Jana Žižky. Jejím autorem je sochař Bohumil Kafka, který na ní pracoval od začátku 30. let. „Měl speciální ateliér pro tuto sochu. A také měl k ruce sbor odborníků, kteří mu radili s tím, aby byla socha co nejrealističtější. I když dnes se někteří historici domnívají, že to není reálna podoba Jana Žižky a jeho zbroje,“ říká produkční Národního muzea Barbora Kulihová. Dodává, že Kafka dokončil práci na modelu v roce 1941 a brzy nato zemřel. Socha se dočkala svého odlití a odhalení až devět let po autorově smrti. Naše průvodkyně upřesňuje, že jde o čtvrtou největší jezdeckou bronzovou sochu na světě. Má devět metrů na výšku, kůň je dlouhý zhruba devět a půl metru a celá plastika váží šestnáct a půl tuny.

Staré elektrické varhany a vyhlídka na střeše

V Národním památníku vás na první pohled určitě upoutá ohromná Slavnostní síň. Připomíná prostor chrámu. Právě tady jsou umístěny jedny z nejstarších elektrických varhan u nás. Můžete je slyšet třeba během koncertů nebo hudebních festivalů. Prostor využili i divadelníci pro různá představení.

Vítkovský památník nabízí také méně známou vyhlídku na Prahu. Na novou střešní terasu se můžete svézt výtahem. „Před námi je celý Žižkov, Nové Město, Hradčany a Petřín, Karlín i Palmovka a také Letná." láká k návštěvě vyhlídky v Národním památníku na Vítkově naše průvodkyně Barbora Kulihová. Za krásného počasí je prý možné zahlédnout i středočeskou Milešovku.

Zajímavosti a osudy vítkovského památníku v nedávné minulosti přiblížil seriál Prahou křížem krážem. Všechny díly si můžete poslechnout v našem archivu.

V expozici Laboratoř moci v podzemí památníku na Vítkově, bývalé laboratoři Gottwaldova mauzolea|foto: Jan Zítka