Palác Kinských definitivně státní

20. říjen 2004

Palác Kinských na Staroměstském náměstí v Praze zůstane definitivně českému státu. V odvolacím jednání o tom dnes rozhodl Městský soud v Praze, který tak nevyhověl žádosti potomka šlechtického rodu Františka Oldřicha Kinského, aby mu byla budova vrácena. Potvrdil tak dubnový verdikt obvodního soudu.

Rodina Kinského přišla o majetek po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Podle soudu byla konfiskace v souladu se zákonem. Kinský a také jeho advokát Jaroslav Čapek s verdiktem nesouhlasí. O majetek budou dál bojovat. Pravomocný rozsudek si Kinský nebo jeho advokát vyslechli zatím v jedenácti případech. Prvních pět soudů o majetek vyhráli. Někteří čeští politici v rozsudcích, které Kinskému vrátily část majetku, viděli zpochybnění Benešových dekretů. Zbývajících šest definitivních verdiktů, včetně dnešního, bylo v neprospěch Kinského. Dalších 150 pří soudy teprve projednají. Odvolací senát dnes rozhodl na základě konfiskačního výměru, jehož ověřenou kopii i s razítky a podpisem předložila právní zástupkyně státu. Čapek se sice snažil jeho pravost vyvracet, ale soud dal za pravdu zástupkyni žalované strany. "Bylo prokázáno, že výměr existoval a splňoval formální náležitosti," uvedla v rozsudku předsedkyně senátu Eva Ištvánková. Čapek při předložení kopie konfiskačního výměru uvedl, že viděl i originály předložené Archivem hlavního města Prahy, ale jméno adresáta na něm je dopsáno dodatečně, což byl důvod, proč pochyboval o pravosti této listiny. Podle Čapka navíc nebyl konfiskační výměr Kinskému řádně doručen, a rozhodnutí tedy nebylo pravomocné. Kinský byl v době zabavení majetku nezletilý a nemohl podle tehdejších zákonů listinu obdržet osobně, pouze přes poručníka. To se nestalo, protože Kinský bydlel i s rodinou na neznámém místě. Právnička státu Jiřina Slováčková však předložila dopis se stejným datem jako na výměru. V něm bylo uvedeno, že rozhodnutí o konfiskaci majetku má být vyvěšeno, a tedy i doručeno veřejnou vyhláškou, která osobní doručení do Kinského rukou nahradí. Soudu podle soudkyně nepříslušelo rozhodovat o tom, zda byl Kinský v době konfiskace Němec. Senát se zabýval tím, jestli se konfiskace uskutečnila správně, tedy zda byl výměr pravý a ověřený a jestli byl řádně doručen. Po verdiktu byl Kinský velmi zklamán. "Myslím si, že rozhodnutí soudu je ostudou pro český stát, který tvrdí, že je státem práva. Vůbec se nebere ohled na práva nezletilých. Nebylo to správné," řekl. Počítá s tím, že se odvolá třeba až k evropským soudům. "Zatím je vidět, že tady není právní stát. Ještě bude nějakou dobu trvat, než se v Česku bude brát ohled na práva nezletilých a majetková práva," prohlásil Kinský. Pokud palác získá, chce se přestěhovat do Prahy. Nyní žije v Argentině. Advokát Čapek byl nespokojen nejen s verdiktem, ale i s průběhem líčení. "Předsedkyně senátu byla očividně z nějakého důvodu rozrušena a rozčílena. Podle toho to také vypadalo, jak přistupuje k vedení celého řízení," řekl ČTK. Čapek nesouhlasí s názorem soudu, že rozhodnutí o konfiskaci bylo doručeno řádně: "Je to nepřijatelný právní názor, aby bylo nezletilci takto něco doručováno, je to skandální." Podle něj dnes neprohrál jen Kinský, ale všichni občané, kteří ctí práva. "Do malých dětí se nekope a malé děti se neokrádají. To, co se stalo Kinskému tenkrát a dnešní soudy to respektují, se může stát i nám," tvrdil Čapek. Kinský a jeho právník k obvodnímu soudu v Praze podali žalobu i na Národní galerii, která v paláci Kinských sídlí. Palác Kinských patří k nejznámějším pražským budovám. Od roku 1992 je na seznamu národních kulturních památek. Narodila se v něm první nositelka Nobelovy ceny míru Bertha von Suttnerová (rozená Kinská). Německé gymnázium v paláci navštěvoval v letech 1893 až 1901 spisovatel Franz Kafka, jehož otec měl navíc v průjezdu obchod s galanterním zbožím. Komunistický vůdce Klement Gottwald z jeho balkonu zase promluvil v únoru 1948 ke shromáždění lidí ve dnech, které vyústily ve vládní krizi a v nastolení totalitní moci v tehdejším Československu.

Pozdně barokní budovu s výraznými rokokovými prvky postavil mezi lety 1755 až 1756 architekt Anselm Lurago pro hraběte Jana Arnošta z Golzu. V roce 1768 ale prodala vdova po hraběti Golzovi palác knížeti Františku Antonínu Kinskému. V majetku Kinských zůstal do konce druhé světové války. Od roku 1949 tam sídlila Sbírka kresby a grafiky Národní galerie v Praze.

Spustit audio