Oživená historie. Zrekonstruovaná tramvaj mevro jezdí po téměř 60 letech znovu Prahou
Od prosince brázdí pražské ulice nově opravená historická tramvaj mevro. Cestující se s ní mohou setkat zatím ve zkušebním provozu na lince 42. Jak probíhala rekonstrukce?
Tramvaj mevro má své kořeny v italském Miláně. Byla vyrobená v roce 1948 a původně sloužila jako měřící vůz. Z provozu byla vyřazena v roce 1966. V roce 2018 se ale rozhodlo o její úpravě a nově tak teď může vozit cestující. Proces oprav ale nebyl jednoduchý.
„Najít někoho, komu se podařilo v poslední době opravit a zprovoznit vůz staré stavby, který byl předtím v neprovozním stavu, je hodně těžké. Lidé, kteří je umí spravovat, už skoro neexistují. A ti, kteří jsou ochotni takovou věc udělat za přijatelné peníze, už tuplem neexistují,“ říká Jan Šurovský, technický ředitel Povrchové dopravy pražského dopravního podniku.
Jednosměrný motorový vůz „mevro“ představuje důležitý milník v historii vozidel pražské tramvajové dopravy. Jedná se o poslední typ dvounápravových motorových tramvají pro osobní dopravu v Praze, následník tzv. ponorek a předchůdce čtyřnápravových tramvají T1, průkopníků nadčasové koncepce PCC, která je díky vozům T3 v Praze stále přítomna.
Mevro je vzdáleným příbuzným legendárních tramvají v Miláně. Oba typy vozů vycházely z americké koncepce Peter Witt. Milán tyto vozy zavedl do provozu na konci 20. let. Praha to vnímala jako inspiraci. Narozdíl od vozů v Miláně byly ale ty pražské o něco horší.
„Měly jenom dvě nápravy a tuhý podvozek, jako se používal na těch otevřených tramvajích, takže až tak progresivní to nebylo. Nicméně ty vozy už byly celokovové. Vy sice vidíte dřevo, ale to už není v nosné roli. Jsou tu i zavírací dveře a řidič už seděl. Vozy byly jednosměrné. To znamená, že měly jen jedno stanoviště, dveře jen na jedné straně. A začalo to tzv. ponorkou. Šla totiž uzavřít, tak proto se říkalo, že je to jako jako v ponorce,“ vysvětluje ředitel.
Takzvané ponorky vznikaly od roku 1935. Původně byly jen dvoudveřové. Vzadu dveře chyběly, protože se prostor využíval pro místa na sezení určená cestujícím do velké dálky, například do Zahradního města. To se ale s dalším vývojem také změnilo.
„Poslední série, která byla dodaná po válce, nebyla přímo takzvaná ponorka. Vozidlo totiž dostalo i třetí dveře dozadu, protože všude byla spousta lidí, tak aby se vůbec dalo zezadu vystoupit. Takže už to nebyla ponorka a vozidlo dostalo i novou přezdívku. V Evropě v té době v roce 1948 probíhala Mezinárodní výstava rozhlasu, která měla zkratku MEVRO a ten název byl úplně všude. A tak vznikla i přezdívka těchto tramvají,“ doplňuje Šurovský.
Tramvaj evidenčního čísla 3098, která teď nově opravená jezdí po Praze, byla úplně posledním vozidlem tzv. staré stavby, to znamená dvounápravová a s přímým řazením stupňů. Poté přišly další nové typy tramvají a mevro bylo z provozu hlavně kvůli své složité konstrukci vyřazeno jako první. U nás jsme s těmito vozy skončili už někdy v roce 1967, v Miláně se ale dodnes hojně využívají v běžném provozu.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Motoristé s podporou Přísahy? ‚V žádném případě,‘ říká Šlachta a hledá jiné partnery pro sněmovní volby
-
Bidenova administrativa byla velmi úspěšná. Slabším momentem byl odchod z Afghánistánu, říká Klvaňa
-
Na východě Slovenska zaútočil student nožem, dva lidé zemřeli. Podezřelého policie zadržela
-
Mohli bychom se mít mnohem lépe, věří ekonom Maialeh. ‚Nemáme důvod brečet,‘ kontruje Zámečník