Od začátku bitvy o Anglii uplynulo 76 let. Výročí si v Dejvicích připomněli i veteráni

Připomínat si, co se tehdy nad Anglií a kanálem La Manche dělo, je podle tajemníka Československé obce legionářské Jiřího Filipa nezbytné.

„My jsme v současné době přímými dědici toho, co právě tito muži a ženy vybojovali za druhé světové války, kdy museli opět získat dříve nabytou a ztracenou svobodu a osvobodit Československo. To, že my teď žijeme ve svobodném státě, je do rozhodující míry i jejich zásluha,“ řekl.

„Lítal jsem u 310. skvadrony. Byli jsme mladí, takže se nám to líbilo,“ vzpomínal 93letý brigádní generál Emil Boček.

V Královském letectvu působil od roku 1944, původně jako mechanik.

„Já si myslím, že dnešní mladí lidé by měli vědět, že jsme pro republiku něco udělali. Tehdy se zachovali komunisti hrozně. Za to, že kluci bojovali, je zavírali. Někteří tam byli hodně dlouho,“ řekl.

Jedinými piloty britských jednotek RAF, kteří dosud žijí, jsou generál Boček a plukovník Pavel Vranský. Ten do letectva nastoupil ve 22 letech.

„Potom jsem dělal výcvik a lítal u 311. skvadrony. Mám nalétáno asi 600 hodin operačních a asi 1000 celkově i s výcvikem, přelety a tak dále,“ popsal.

Během tří měsíců od července 1940 se na britské straně do bojů zapojilo zhruba 3000 letců. Přes 500 jich padlo a stovky utrpěly vážná zranění. Kromě Čechoslováků bylo mezi piloty i několik stovek dalších zahraničních stíhačů, především Poláků, Novozélanďanů a Kanaďanů.