Od dřevorubce přes řidiče kamionu až na koncertní pódia. Jiří Zonyga by neměnil

Jeho otec pracoval v lese a Jiří tam s ním jako dítě trávil hodně času. „Pořád jsme dělali dříví, aby bylo v zimě čím topit. Sekeru a pilu jsem míval v ruce odmala. Spousta lidí mi pak práci dřevorubce rozmlouvala, že to je tvrdá a těžká práce, ale stejně se nás tam našla taková parta čtyř kluků a všichni jsme nastoupili na lesnické učiliště. A někteří to dělají snad i dodneška,“ vzpomíná Jiří Zonyga.

Později se stal vinohradníkem. “Měl jsem za barákem vinohrad a dokázal jsem se o to starat a dokázal jsem víno i vyrobit, a prý nijak špatné. Ale vinohrad, to je strašná práce, ta práce a péče se nedá odkládat na jindy. To nejde. Vinohrad potřebuje nějakou péči a tu mu musíte věnovat hned. Už jsem pak začal jezdit s kamionem, tak to nebylo možné. Nakonec se rodinný vinohrad prodal a byl klid,“ vypráví.

Jako řidič kamionu měl pak Jiří Zonyga velmi vážnou nehodu. V Německu v dopravní zácpě řidič kamionu jedoucího za ním usnul a naboural jeho a několik dalších nákladních aut: „Našli mě pak ležet vedle dálnice. Když jsem později viděl, v jakém stavu je auto, tak jsme já ani dálniční policisti nechápali, že jsem měl jen pár šrámů a ovázanou hlavu. Měl jsem velké štěstí. Navíc jsem byl čtrnáct hodin v komatu. Nepamatuju si nic, jen to, jak jsem si v koloně v autě zapaloval cigaretu, pak přišla obrovská rána a pak si pamatuju až sestřičku v nemocnici.“

Za volant znovu usedl během dvou týdnů, ještě se zavázanou hlavou. Pak přišel X Factor, do kterého ho vlastně dotlačil kamarád, a život nabral jiný směr. V branži se dokázal udržet a podle jeho slov ho dnes živí hlavně muzikály, přestože neumí noty a učí se poslechem. „Přál bych každému, aby se dokázal uživit tím, co ho baví,“ dodává.