Obejměte nejkrásnější pražské stromy
Stromy jsou nejdéle žijícími pamětníky a strážci dějin. Některé rostou ještě stovky let poté, co je lidé zasadí. Máme je rádi pro jejich výšku a mohutnost i pro šumění listí ve větru. Jejich kůra připomíná zdrsnělou lidskou kůži. Ty obzvlášť hezky rostlé působí jako bytosti s vlastní duší. Ne náhodu se stromy objevují v různých kulturách coby mytické symboly.
Vzácné, krásné a staré stromy zkrášlují i Prahu. Některé najdeme v samém srdci historické části hlavního města, ty nejzajímavější velikány je ale třeba hledat spíše na okrajích. Nejkrásnější vycházky za pražskými stromy tak vedou třeba ze Satalic do Vinoře nebo z Dubče do Uhříněvsi. Pozoruhodné dřeviny ale najdeme i na Petříně.
Praha má celkem 202 památných stromů a řadu stromů významných. „Za památné stromy můžeme vyhlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty a dřeviny historicky cenné,“ vysvětluje Aleš Rudl, autor knihy Pozoruhodné stromy Prahy.
„Nejvyšší památné stromy najdeme ve skupině takzvaných Miranových dubů ve Ctěnickém háji ve Vinoři. Jejich koruny dosahují až do výšky 40 metrů. Asi nejstarším pražským stromem je dub Karel ze zámecké obory v Kolodějích. Jeho stáří odhadujeme na 560 let,“ vypočítává dendrolog Aleš Rudl. Strom byl tedy zasazen v roce 1456, ještě dva roky před korunovací Jiřího z Poděbrad českým králem.
Unikátní dřeviny nejsou jen doménou obor nebo městských parků. Rájem dendrologů je také areál Psychiatrické nemocnice Bohnice. „V bohnickém areálu je mnoho zajímavých druhů. Nedávno jsem byl požádán, abych vyjmenoval dvacet těch nejzajímavějších. Já jsem jich ale musel vyjmenovat čtyřicet,“ usmívá se Karel Pinkas, vzděláním matematik, který se o stromy začal více zajímat po odchodu do důchodu. V současné době pořádá v Bohnicích procházky a o jednotlivých druzích píše do nemocničního časopisu.
Více se dozvíte z pořadu Prahou křížem krážem, který pro vás připravil Václav Müller. Všechny odvysílané díly si můžete poslechnout v našem archivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
