O úřad prezidenta se ucházejí čtyři kandidáti

Nástupce prezidenta Václava Havla budou zákonodárci vybírat mezi Václavem Klausem (ODS), Petrem Pithartem (KDU-ČSL), kandidátem ČSSD Jaroslavem Burešem a Miroslavem Kříženeckým, kterého navrhli komunisté. Jejich kandidaturu oficiálně zveřejní volební komise obou parlamentních komor v úterý.

Podle dosavadních vyjádření politiků se zdá, že v Senátu získá nejvíce hlasů jeho předseda Pithart. Ve sněmovně se bude rozhodovat mezi čestným předsedou ODS Klausem a bývalým ministrem spravedlnosti Burešem. Šance bývalého vojenského prokurátora Kříženeckého jsou minimální. Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že nejvíce občanů by volilo Klause. Volební komise sice dostaly od občanů i návrhy dalších kandidátů, vesměs lidí, kteří nejsou širší veřejnosti známi. Ti se ale klání o prezidentský úřad nebudou moci zúčastnit, neboť kandidáta na prezidenta může navrhnout jen skupina nejméně deseti poslanců nebo stejného počtu senátorů.

Předběžně se předpokládá, že středeční volba hlavy státu bude stejně jako v minulosti tajná. Senátoři už minulý týden navrhli, aby všichni prezidentští kandidáti mohli při schůzi promluvit a aby řečnická lhůta poslanců a senátorů byla časově omezená. Sněmovna by se k těmto organizačním věcem měla vyjádřit v úterý.

Volba prezidenta bude nejvýše tříkolová. Pokud by se sněmovně a Senátu ani v jednom z kol nepodařilo prezidenta vybrat, musela by se konat nová volba, která by rovněž měla maximálně tři kola. Nelze však vyloučit, že by se parlament urychleně shodl na přímé volbě hlavy státu. Je málo pravděpodobné, že by při středečním jednání prezident vzešel hned z prvního kola volby. Musel by totiž získat nejméně 101 hlasů ve dvousetčlenné sněmovně a minimálně 41 hlasů v Senátu, který má 81 členů. Žádný z kandidátů ale takovou podporu nemá. Do druhého kola postoupí kandidát, který dostane nejvíce hlasů ve sněmovně, a kandidát, který obdobně uspěje v Senátu.

Ke zvolení ve druhém kole by uchazeč o prezidentský úřad potřeboval získat nadpoloviční většinu přítomných poslanců a současně nadpoloviční většinu hlasujících senátorů. Když se to nikomu nepovede, uskuteční se třetí kolo. V něm se už hlasy poslanců a senátorů sčítají, ke zvolení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny z nich. Pokud by hlasovalo všech 281 členů obou komor, musel by vítěz získat nejméně 141 hlasů. Kdyby se to opět nikomu nepovedlo, musely by se konat nové volby.

O organizaci a průběhu volby prezidenta rozhodnou poslanci a senátoři ve středu v úvodu své společné schůze. Při tajné volbě by měli k dispozici celkem tři urny pro hlasovací lístky - do dvou by je házeli poslanci a do zbývající senátoři. Volební lístky ponesou razítko Poslanecké sněmovny. Poslanci budou hlasovat bílými a senátoři modrými. Jejich rozdávání a vhazování do uren bude trvat 40 minut. Na sečtení hlasovacích lístků budou mít komise hodinu.