Nejvyšší soud zamítl dovolání Krnáče odsouzeného za vraždu Housky

Krajský soud v Ústí nad Labem poslal loni v říjnu Krnáče do vězení na 17,5 roku. Pražský vrchní soud v lednu zmírnil trest na 13 let.

Podle pravomocného rozsudku Krnáč zastřelil Housku v listopadu 2013 u jeho domu v Chomutově čtyřmi ranami z pistole. K usmrcení sociálního demokrata se původně přiznal, u pražského soudu ale změnil výpověď a prohlásil, že Housku nezabil. Soud však uvěřil jeho první výpovědi.

Rozsudek nabyl právní moci po rozhodnutí vrchního soudu. Poté také Krnáč opustil vazební věznici a nastoupil výkon trestu. Dovolání je jedním z opravných prostředků.

Krnáč, který má pozůstalým oběti vyplatit téměř 2,5 milionu korun, se před odvolacím soudem domáhal zproštění viny.

Jeho advokát tehdy uvedl, že prvoinstanční soud špatně vyhodnotil důkazy - z Krnáčovy výpovědi prý vybral jen ty části, které se hodily k prokázání obžaloby, a zbylé označil za nepravdivé. Podle něj se také nepodařilo objasnit jakýkoli smysluplný motiv vraždy.

Dům, kde bydlel Roman Houska|foto:Jan Beneš

Podle odvolacího soudu krajský soud posuzoval případ z velké většiny správně a podle dostupných důkazů. Výjimkou byl loupežný motiv vraždy, který byl hlavním důvodem pro snížení trestu, protože se jej nepodařilo prokázat. Nezjistilo se totiž, že by se něco z Houskova domu ztratilo.

Vražda se pravděpodobně odehrála tak, že Krnáč nejprve Housku napadl elektrickým paralyzérem, poté mu k břichu přiložil pistoli a jednou vystřelil. Zbývající tři výstřely směřovaly z bezprostřední blízkosti do hlavy oběti. Přesný průběh činu se však u soudu neprokázal, protože chyběly důkazy.

Právní zástupci pozůstalých Marie Benešová a Michael Kis požadovali lepší vyšetření případu. Poslankyně za ČSSD Benešová tehdy prohlásila, že šlo o politickou vraždu na objednávku a že se musí vypátrat, kdo čin objednal.