Nejstarší plavecký bazén v Praze je v Tyršově domě
Tyršův dům, komplex několika budov, z nichž nejvýraznější je Michnův palác a v roce 1925 přistavěná tělocvična, stojí na Malé Straně. Najdete tu nejstarší plavecký bazén v Praze, plněný pramenitou vodou z Petřína.
Na konci 13. století, kdy na Pražském hradě ještě sídlili Přemyslovci a Újezd ležel za hradbami pražských měst, tady stávalo několik kostelíků. Později byl v těchto místech zřízen klášter dominikánek u svaté Anny, v raném novověku tu stávala šlechtická stavení, už ne za hradbami, protože Pražská města se za Karla IV. rozrostla.
Pavel Michna z Vacínova okolo roku 1630 plánoval přeměnit zdejší dvůr v palác se zahradami. Velkolepost jeho plánů je nesporná, ale nedokončená. Palác zůstal v majetku rodu jen necelých padesát let. Skvostem ale zůstává dodnes. V roce 1767 se majitelem paláce stal c. k. rakouský erár, vystavěl tu zbrojnici, palác přeměnil na sklad a výrobnu střelných zbraní. V devastovaném stavu v roce 1921 palác koupila Československá obec sokolská. Slavnostní otevření Tyršova domu po rozsáhlé rekonstrukci se konalo v květnu 1925. Účastnil se ho i prezident Masaryk.
Za druhé světové války byla z nařízení říšského protektora zakázána veškerá sokolská činnost. Areál Tyršova domu přešel pod říšskou správu. Po válce v Michnově paláci působila Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, sídlilo tu Muzeum tělesné výchovy a sportu nebo pobočka Národního muzea. V roce 1990 byl areál v restituci navrácen České obci sokolské. Ta organizuje prohlídky Tyršova domu, do bazénu mají přístup nejen Sokolové a studenti FTVS, ale i veřejnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.