Na hradbách u Písecké brány pásli vojáci ovce a kozy
Písecká brána, bývalá součást Mariánských hradeb, barokního opevnění Prahy, je jednou ze čtyř dochovaných bran novověkého opevnění města. Zbylé tři, Táborská, Leopoldova a Chotkova (Cihelná), se nacházejí v areálu Vyšehradu. Dnes ve zrekonstruované Písecké bráně funguje kavárna a galerie. Konají se tu třeba koncerty nebo svatební obřady.
Barokní opevnění levého břehu Vltavy se táhlo od nynější budovy předsednictva vlády vzhůru svahem k dnešní Kramářově vile, poté velkým obloukem ke Strahovu a dále přes Petřín a po jeho svahu zpátky k Vltavě. V tomto pásu stály tři mohutné brány: Písecká, Strahovská a Újezdská, fortifikace byla zpevněna dvaceti bastiony pojmenovanými podle svatých patronů. Písecká brána byla dostavěna roku 1721 mezi baštami svatého Jiří a svaté Ludmily. Vybudovat ji nechal Karel VI., otec Marie Terezie, a původně se jmenovala po něm. Karlova. Později Bruská, podle potoka Brusnice, který tehdy nosil jméno Bruska. Označení Písecká ji nedal jihočeský Písek, ale stejnojmenné zaniklé pražské předměstí.
Střed brány tvoří oblý průjezd, zabezpečený z jihu masivními vraty s otvory pro střílny, na severu jsou vrata méně bytelná. Logicky, nepřítel by přišel od jihu. Po obou stranách vrat objevíte menší dveře pro pěší. Fasádu jižní strany zdobí opracované kameny s vytesanými motivy hlav nad každým ze tří vchodů a dalšími motivy. Vnitřní klenuté stěny a strop Písecké brány jsou obložené cihlami, podlaha vydlážděná dřevěnými kostkami. Zajímavostí je, že Písecká brána není rovná, vede do mírného oblouku a navíc stojí z kopce, na 20 metrů je tu převýšení 40 centimetrů.
Brány v tehdejším Mariánském opevnění představovaly jediný možný vstup do města. Otevíraly se a zavíraly v určitou dobu. Vojáci, kteří bránu hlídali, také pásli na zatravněných hradbách ovce a kozy. V roce 1741 se během války o rakouské dědictví Píseckou branou do Prahy dostal Karel Albrecht Bavorský. Obranu tehdy zajišťovala jen slabá posádka a nevycvičení měšťané a studenti, probít se skrz hradby touto cestou tedy byla hračka.
V 19. století začaly hradby překážet rozvoji Prahy, na podzim roku 1866 František Josef prohlásil Prahu otevřeným městem a hradby se začaly bourat. Písecká brána sama byla zachována, ale opevnění na západ i na východ od ní bylo zbořeno roku 1890, respektive roku 1901. Ve 20. století brána pustla, až v roce 2000 byla zahájená její rekonstrukce.
Dnes je Písecká brána v atraktivní lokalitě blízko Pražského hradu oblíbeným kulturním a komunitním centrem, kde se konají výstavy, svatby, společenská setkání, koncerty, oslavy výročí a státních svátků a podobně. Celoročně je v Písecké bráně otevřená kavárna, v letním období se zahrádkou. Podrobnosti o programu Písecké brány najdete na www.piseckabrana.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.