Český koutek v Kladsku. V okolí Lázní Chudoba žila česká menšina už od 11. století

A také vás chceme inspirovat, protože cestování přece jen stále ovlivňuje situace kolem "koronavirových" omezení. Pokračujeme v Českém koutku.

Česká menšina v Kladsku

Je to nejen zajímavý, ale donedávna i politicky citlivý a pro mnohé obyvatele regionu na hranici mezi námi a Polskem hodně bolestný problém. Český koutek - vesnice dnes poblíž nebo přímo na hranici, totiž býval součástí našeho území. V okolí Lázní Chudoba žila česká menšina v Kladsku od 11. století.

Po připojení Kladska k Polsku výrazně ubývala hlavně v důsledku emigrace a asimilace.

8 fotografií

Česká minorita žila na území do konce druhé světové války, ale to už byla brána Poláky za Němce. O to složitější a těžší byl život lidí v jedenácti vesnicích, které v podstatě skoro všichni opustili.

Není účelem a nemáme ani prostor v pořadu letní putování "Na cestách" rozebrat a řešit tohle hodně zašmodrchané klubko. I když na stopy hořkosti ze ztráty domova, často jen stovky metrů od pozdějších míst života, jsem narážel prakticky stále. Hlavně ve vyprávění pamětníků, kterých ale už skutečně mnoho není.

Sirotek s neobvyklou vnitřní silou

Díky kontaktu s paní Markétou Venclovou, ředitelkou o.p.s. Kladské pomezí, s Hanou Benešovou a Slávkem Pumrem, synem Evy Pumrové, nadšené badatelky a kronikářky Českého koutku, se mi přece jen podařilo dva oslovit.

Erich Beneš a jeho osudová kniha - Kladské povídky J. Š. Kubína|foto:Petr Voldán, Český rozhlas

A tak uslyšíte vzpomínky pana Ericha Beneše, rodáka ze Stroužného (dnes Pstriazna), který se musel jako dítě přestěhovat do Jakubovic (polské Jakubowice) a potom do Čech. Od roku 1946 sirotek se musel složitě protloukat životem.

Dnes při každé zmínce o Českém koutku, o Náchodě a regionu svého neuvěřitelně drsného a těžkého dětství přímo pookřeje. V 86 letech má neuvěřitelnou paměť a jeho příhoda o tom, jak sirotek bez prostředků získal knihu Josefa Štefana Kubína Kladské povídky stojí za vyslechnutí.

Z takřka dvou hodin zajímavého povídání s Erichem Benešem na verandě jeho dnes pražského bydliště sice uslyšíte jen pár minut, ale určitě se ke vzpomínkám pamětníků života v Českém koutku ještě někdy vrátím.

Místa dětství za humny

Na místa, kde vyrůstal, to má pěšky přes kopec do Bukoviny (dnes Bukowina Klodzka) kousek Manfréd Koláčný. Toho jsem s mikrofonem dalšího dílu letního speciálu "Na cestách" zastihl jak zkouší hudební repertoár - hraje totiž v jednom náchodském orchestru.

V útulné kuchyni bytu v Machově - Nízké Srbské jsme si pak také povídali o tom, co ho stále vrací na místa dětství. I když dům, kde v Bukovině asi 300 metrů od dnešních hranic žili, už nestojí. Na "druhou stranu" do Českého koutku ale prý zajde často, třeba na pstruha do restaurace. Hranice tu lidé moc nevnímají...

Spolupráce v Kladském pomezí

Na ty moc nekoukají ani v organizaci Kladské pomezí, která mimo jiné aktivity organizuje i spoustu akcí ve spolupráci s polskými subjekty. Včetně míst, patřících do Českého koutku. Markéta Venclová dává v pořadu za příklad třeba zážitkové dny ve Stroužném - s důrazem na řemesla a tradice. A do skanzenu ve Stroužném jsem se po stopách českého fenoménu také vydal.

Unikátní kostnice a hřbitov

Protože v polské obci Czermna (dříve Velká Čermná) je pochovaná údajně poslední kladská Češka Maria Hauschke (Houšková), byla to další moje zastávka. Našel jsem ale víc příkladů českého fenoménu v tomto kraji. A představím vám také ojedinělou kostnici na území celého Polska. Kaple lebek je zvláštní místo.

Kaple lebek v Czermne láká|foto:Petr Voldán, Český rozhlas

Víc už ale v pořadu "Na cestách" - letní speciál v pondělí 26.července po 18:00 na stanicích Českého rozhlasu Hradec Králové a Pardubice. Těším se na vás!

Petr Voldán