Mistr pozlacovač používá štětce z veverčích ocásků a srsti jezevce. Musí mít jistou ruku a nekonečnou trpělivost
Sylvie Kroupová téměř padesát let pozlacuje nábytek, mříže, divadelní lóže i kostelní věže. Jako mistr uměleckého řemesla vrátila původní krásu desítkám památek. Pracovala na obnově Národního divadla, Pražského hradu i na rakovnické synagoze. Sama se učila od mistrů. Dnes jako komisařka pro mistrovské zkoušky dohlíží i na mladé kolegy v oboru.
Na Pražském hradě restaurovala nábytek a stolní hodiny. Pracovala také na rekonstrukci Španělského sálu a na dalších zakázkách. „ Jako první jsem restaurovala zlacení Býčí brány, která spojuje III. nádvoří s parkánem Pražského hradu,“ popisuje Sylvie Kroupová. Za práci na rekonstrukci Národního divadla získala stříbrnou medaili. V současné době pracuje na kazatelně z kostela Svatého Leonarda v Hněvotíně u Olomouce.
„Naše řemeslo pracuje s plátkovým zlatem, které kupujeme od zlatotepců, kteří nám ty plátky připravují,“ ukazuje restaurátorka knížku, kde jsou plátky zlata uložené. Jsou tak tenké, že když je nabere na pozlacovačský nůž, musí zadržet dech. K práci potřebuje i další pozlacovačské náčiní: pozlacovačský polštář a pokladač se štětcem z veverčího ocásku.
Jakým zlatem se pozlacují báně a kříže? A jaké zlato používají pozlacovači na vnitřní zlacení? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Související
-
Řemeslo se člověk učí celý život. Nejvíc mne naučil táta, říká štukatér Jan Jistebnický
Zkušených štukatérů ubývá, a tak o práci nouzi nemají. Jan Jistebnický se řemeslu věnuje už 25 let. Nejvíc se toho naučil od svého otce.
-
Kutnohorský krámek s oříšky nabízí nejen zdravé pochoutky, ale i srdce na dlani
Obchod s praženými oříšky manželů Najjarových se proměnil ve společenské centrum. Díky podpoře obyvatel Kutné Hory pojedou seniorky na výlet a děti získaly hrnčířský kruh.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
