Minulost a současnost muzea, které nese jméno svého zakladatele - Vojty Náprstka
Počátky historie Náprstkova muzea v Praze sahají až do druhé poloviny 19. století. Založil ho muž, který vlastními názory a nápady předběhl svou dobu. Mimochodem, loni 2. září jsme si připomněli 120. výročí smrti Vojty Náprstka. Odborníkům i široké veřejnosti dodnes slouží spousta exponátů, dokumentů a knih, které pořídil nebo dostal od cestovatelů a krajanů v zahraničí. Najdeme je právě v Náprstkově muzeu na Betlémském náměstí. Za zajímavou minulostí i současností tohoto místa se v seriálu Prahou křížem krážem vydáváme s historičkou Milenou Seckou.
Do areálu Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur vcházíme průjezdem, nad kterým si můžeme přečíst nápis „U Halánků. Pivovar a vinopalna“. Připomíná nám, jakou živnost v tomto domě provozovali rodiče Vojty Náprstka. „Přišli sem v roce 1826 z nedalekého Uhelného trhu a Vojtu sem přinesli jako miminko,“ přibližuje minulost Milena Secká.
„Vinopalna i pivovar velmi vynášely a vyrábělo se ve velkém.“ Po šesti letech zemřel otec Vojty Náprstka a matka vedla živnost dál sama. Během svých studií ve Vídni se Vojtěch v roce 1848 angažoval v revolučním dění. A krátce na to kvůli hrozbě trestu smrti odešel do Spojených států amerických, kde pobýval zhruba devět let.
Návrat z exilu
Po návratu do Prahy se snažil prosazovat různé pokrokové myšlenky. Zasloužil se například o založení Amerického klubu dam, prvního českého vzdělávacího spolku pro ženy.
Vojta Náprstek žil i po svém příchodu z exilu v domě U Halánků a v roce 1874 tu otevřel České průmyslové muzeum. V něm se chtěl zaměřit na vědu a řemesla, ukazovat hlavně technické novinky ze zahraničí.
Otevřeno bylo jenom dvakrát v roce
Jak vysvětluje Milena Secká z Náprstkova muzea, výstavní prostory se nacházely ve třech místnostech a nabízely k vidění technické výrobky nebo předměty, které z ciziny přivezli čeští cestovatelé a uměleckoprůmyslové exponáty. „Otevřeno bylo jenom dvakrát do roka. Na svatého Jana Nepomuckého a na svatého Václava," upřesňuje historička.
Současné pracovny, depozitáře a knihovnu Náprstkova muzea najdeme právě v domě U Halánků. V těsné blízkosti ho o dvě poschodí převyšuje budova s výstavními prostory. Náprstek ji nechal postavit za peníze, které zdědil po matce, a díky stále prosperující vinopalně. Světlo světa spatřila ve druhé polovině osmdesátých let 19. století. Charakter průmyslového muzea se postupně měnil.
Z průmyslového muzea se stalo muzeum Náprstkovo
Od roku 1931, tedy 37 let po smrti svého zakladatele, fungovalo pod názvem Náprstkovo muzeum všeobecného národopisu. V jeho sbírkách bychom našli předměty z celého světa.
„Za druhé světové války ředitel muzea změnil sbírkové složení,“ uvádí Milena Secká. A od té doby se tato instituce specializuje na mimoevropské kultury. Náprstkovo muzeum je dnes součástí Národního muzea.
Současnost
Můžete si tu prohlédnout aktuální výstavy, k vidění jsou i stálé expozice věnované kulturám Austrálie, Oceánie a indonéského ostrova Nias a také životu zakladatele muzea.
To i další zajímavosti v seriálu Prahou křížem krážem přibližuje historička a etnografka Milena Secká. Spolu s ní vás od 30. března do 5. dubna na vlnách Českého rozhlasu Regina zve do historie i současnosti Náprstkova muzea Jan Zítka. Pořad najdete také v našem archivu iRadio.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.