Migranti v Drahonicích drží čtvrtý den hladovku. Protestují proti svému zadržování

Podle posledních informací pokračuje v protestní hladovce v Drahonicích třicet Iráčanů a jeden Somálec. Podle policie ale není možné zjistit, kdo opravdu hladovku drží.

„Víme pouze to, že u některých cizinců, kteří se k hladovce hlásí nebo hlásili, lékařské vyšetření ukázalo, že obsah žaludku odpovídá příjmu potravy v řádu hodin, takže prokazatelně nehladověli,“ říká mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Podle Sáry Vidímové, jedné z dobrovolnic, která v Drahonicích působí, ale protest pokračuje. Zadržení si podle ní uvědomují, že se dopustili přestupku, když vstoupili na české území bez platného cestovního dokladu. Byli prý také smířeni s 90 dny zadržení v drahonickém detenčním zařízení.

„Problém je však ten, že v minulém týdnu dostala většina těchto lidí prodloužení zajištění o dalších 90 dnů. Nebylo jim to nijak vysvětleno, nebyla jim podána žádná doplňující informace. Zajištění je podmíněno správním vyhoštěním a lidé mají největší strach z deportace do země původu,“ vysvětluje Vidímová.

Podle reportérky ČRo Ivy Zítkové, která situaci v Drahonicích sleduje, několik protestujících sice bylo na lékařské prohlídce, protože si stěžovali na nevolnosti, neprokázalo se ale, že by jejich obtíže měly souvislost s hladověním.

Reportérka se s několika protestujícími uprchlíky spojila telefonicky a i přes velké jazykové potíže jí vysvětlili, že hladovku berou velmi vážně a jsou odhodláni v ní pokračovat i v dalších dnech. Ani jeden z nich ale nebyl ochotný prozradit své jméno, prý z obav z policie.

Problémy byly v táboře hlavně v úterý a ve středu. Několik migrantů se pořezalo, další napadl ochranku a sám se při tom zranil.

Různé doby pobytů v detenci

Uprchlíci protestují i kvůli tomu, že jim vadí doba, po kterou v detenci zůstávají. Požadují jasné datum, kdy budou moci odejít. Mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová upozorňuje, že existují tři různé způsoby řízení, podle kterých se s lidmi bez jakýchkoliv dokladů jedná.

„Každý případ je jiný. Jeden cizinec může být v zařízení tři dny, jiný tři měsíce. Záleží to na mnoha okolnostech. Včetně té, jestli cizinec s úřady spolupracuje, nebo ne,“ vysvětluje.

První způsob je takzvané readmisní řízení. Uprchlíka, kterého policisté chytnou třeba ve vlaku z Rakouska v Břeclavi, má u sebe lístek a je tedy průkazné, odkud přijel, vrátí policie na základě mezinárodních smluv do Rakouska.

Další způsob je podle dublinského nařízení, kdy je člověk vrácen do země, ve které má zažádáno o azyl. Poslední způsob není ani jeden ze zmiňovaných, a policie proto zahájí řízení o správním vyhoštění. Každý způsob má různé lhůty, proto jsou různé doby pobytů v detenci.

Ministerstvo vnitra uvádí, že v drahonickém zařízení je přibližně stovka migrantů. Kapacita je 240 lidí.

Zařízení pro migranty (uprchlické tábory)|foto: Český rozhlas