Maiselova synagoga se od podzimu otevře i pro kulturní pořady
Jednou z dominant pražského Židovského města je Maiselova synagoga, která v uplynulých měsících prošla rekonstrukcí a od července je opět otevřena veřejnosti. Nabízí novou stálou expozici na téma Židé v českých zemích od 10. do 18. století a od podzimu se stane dějištěm zajímavých kulturních akcí. Maiselova synagoga je součástí prohlídkového okruhu Židovského muzea v Praze.
Celkem 154 exponátů je možné vidět v nové expozici v pražské Maiselově synagoze. Patří k nim například staré rukopisy, vzácné tisky, předměty ze stříbra, synagogální opony, cechovní znamení a řada dalších věcí. Členění expozice představuje jedna z jejích autorů Iveta Cermanová:
„Prvním tématem je židovské osídlení v českých zemích, které začíná ve vstupním prostoru pod galerií, protože celá ta trasa expozice je přizpůsobena tomu netradičnímu prostoru synagogy a probíhá po jejím obvodu zcela logicky zprava doleva po směru toku hebrejského písma. Dalším tématem v jižní boční lodi je Postavení Židů ve středověké a raně novověké společnosti, dále Židovská obec a konečně Tradiční židovská vzdělanost.“
Centrální prostor synagogy kolem svatostánku na východní straně je věnován tzv. Zlatému věku Židů v Rudolfínské Praze.
„Zvláštní pozornost je věnována mecenáši, dvornímu Židovi a staviteli synagogy Mordechaji Maiselovi. A zároveň pozdější tradici tak, jak vnímala tuto dobu – Maharalovi, tedy rabi Löwovi, a jeho Golemovi. Další témata v severní boční lodi jsou Způsoby židovské obživy a společenský život a následně temné téma Diskriminace Židů a duchovní útlak. No a aby expozice nekončila takto negativně, tak zde máme poslední téma, které nazýváme Epilog. Ten na příkladu židovského osvícenství a sílících kontaktů mezi Židy a křesťany v osvícenské Praze konce 18. století předznamenává proměnu života českých Židů v českých zemích od konce 18. století a v 19. století.“
V nové expozici je také řada audiovizuálních a interaktivních prvků. Návštěvníci mohou například nahlédnout do databáze židovských obcí na našem území či do databáze významných židovských osobností, anebo si „prolistovat“ digitalizované hebrejské rukopisy a tisky. Druhý z autorů expozice Alexandr Putík dodává:
„Patrně nejpopulárnějším bude průlet židovským městem, což je průlet Langweilovým modelem, který je v Muzeu hlavního města Prahy. Je zde digitalizován a umožňuje opravdu nezvyklý pohled na to židovské město, který ani jeho autor patrně nemohl vidět. Za pět minut zde prolítnete celé židovské město a uvidíte jak budovy, které jsou zachovány dodnes, tak i ty, které byly zničeny v době asanace.“
Zcela nově bude Maiselova synagoga otevřena pro večerní pořady pro veřejnost. Má velmi dobrou akustiku a kapacitu pro 90 diváků. Jak vysvětluje vedoucí Oddělení pro vzdělávání a kulturu Zuzana Pavlovská, Židovské muzeum v Praze pro synagogu plánuje tři kulturní cykly.
„Jedním budou koncerty klasické hudby, které bychom chtěli mít vždy první čtvrtek v měsíci. Dále počítáme s literárním čtením, s besedami na zajímavá témata a do budoucna plánujeme také divadlo o jednom herci nebo o menším počtu herců – zase vzhledem k tomuto prostoru.“
Na kulturní programy v Maiselově synagoze se můžete těšit od podzimu.
„Začínáme poprvé 3. října koncertem Židovská barokní hudba v podání Collegium Musicum Brno. Pak bych ráda zmínila například večer se spisovatelkou Irenou Douskovou, kdy čtení přislíbila Bára Hrzánová. Bude tady také společné čtení a povídání bratrů Krausových – Jan Kraus čte Ivana Krause. Dále ale zase 15. září v rámci Fóra 2000 tady budeme mít diskuzi o právech a povinnostech menšin současné Evropy, takže chceme navazovat na cykly a důležité věci, které se ději v Městě pražském a přilákat českou veřejnost do tohoto prostoru, protože hlavním cílem je otevřít synagogu české veřejnosti, přilákat ji do této městské části a oživit Josefov nejen židovskou kulturou, ale i kulturou nežidovských autorů a udělat z toho takové zajímavé kulturní centrum.“
Proměna Maiselovy synagogy je dalším počinem v postupné transformaci Židovského muzea v Praze v atraktivnější a návštěvnicky poutavější kulturní instituci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
