Láskou národopisce Jiřího Kajera byla chodská muzika i chodské pohádky
Dudák, spisovatel, sběratel a národopisec - to byl Jiří Kajer. Svůj činorodý život převážně zasvětil chodskému folkloru. Letos si připomínáme 110. výročí od jeho narození.
Jiří Kajer se narodil 20. října roku 1904 ve Spáleném Poříčí v učitelské rodině. To mu asi také předznamenalo jeho další profesní život, když se stal všestranným venkovským a později i středoškolským učitelem. Od roku 1950 byl dokonce ředitelem osmileté střední školy Aloise Jiráska v Plzni.
Po absolvování učitelského ústavu v Plzni ho osud zavál na Chodsko. Přesněji řečeno do Postřekova, kde učil na obecné škole a kde se také oženil. Později dojížděl učit i do nedalekých Poběžovic. V roce 1932 v Postřekově založil a víc než 20 let vedl dudáckou muziku, ve které hrál na dudy společně s tehdy vyhlášenými chodskými klarinetisty bratry Frišholzovými z Trhanova.
Chodské pohádky „vod hu nás“
Jiří Kajer se také věnoval spisovatelské činnosti a zabýval se i sběrem lidové slovesnosti - především pohádek. Tiskem vyšly Chodské pohádky, Vod hu nás, Jírka dudák nebo Vo kouzelnyjch dudach. V roce 1951 vyšlo tiskem 10 chodských písní - partitur písniček pro dudáckou muziku. Jako správný národopisec se věnoval i kronikářství novějších chodských dějin. Z této tvorby byly vydány publikace Památníček ze slavné chodské pouti nebo Naše Klenčí. Vedle vlastní tvorby dramatizoval chodské romány a povídky pro divadelní představení i pro potřeby československého rozhlasu.
Jiří Kajer zemřel 10. července roku 1969 v pětašedesáti letech a jeho ostatky jsou pochovány na klenečském hřbitově poblíž chodských bardů, do jejichž společnosti Jiří Kajer právem patří. Svým činorodým životem přispěl nemalou mírou k propagaci Chodska, jeho tradic i hudebního folkloru.
Poslechněte si Špalíček lidových písní Josefa Kuneš věnovaný 110. výročí narození Jiřího Kajera!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Výhrůžky nejsou pro novináře neobvyklé. Není ale pravda, že by slova nic neznamenala, říká odbornice
-
Radikál Huliak jako vítěz slovenské koaliční krize? Chce podíl na moci, Fico bez něj nemá většinu
-
Nejstarší obyvatelka Česka slaví 108. narozeniny. Každý den cvičí a do domova důchodců nechvátá
-
Scholz a Merz se dva týdny před volbami střetli v debatě. Přeli se v ní o migraci i hospodářství