Kolik je v Praze rybníků? Hodně!

2. říjen 2018

Rybníkářství má v Praze dlouholetou tradici. Většina dnešních pražských rybníků sice v minulosti ležela mimo území města, přesto je dnes v metropoli v nájmu Českého rybářského svazu na padesát rybníků.

Většinou jsou to rybníky chovné, ale v některých se dá i rybařit, a v jiných zase koupat.

Jedna z velkých rybničních soustav vnikla ve 14. století na podnět Arnošta z Pardubic na Kyjsku v povodí Rokytky (dnešní Praha 14). Tvořil ji Kyjský rybník, rybník v prostoru dnešního suchého poldru Čihadla, soustava menších rybníků na Svépravickém potoce a možná i Velký Počernický rybník. Další větší rybniční soustava byla na Dubečsku, v povodí Říčanky. Ještě před třicetiletou válkou se v prostoru mezi Dubčí, Úhřiněvsí a Měcholupy nacházela téměř padesátka větších či menších rybníků vzájemně propojených soustavou důmyslných kanálů.

Hlavním důvodem zakládání velkých rybníků byl chov ryb. Ryby byly žádaným zbožím a trvalkou v jídelníčcích. Nejčastěji se choval kapr a byl považován za větší delikatesu než pstruh. Menší rybníky pak sloužily, mimo chovu ryb, i jako zásobárna vody pro mlýny a hamry.

S rozvojem a rozšiřováním Prahy v dalších stoletích počet rybníků postupně klesal. Mizely hlavně menší rybníky, mnohé musely ustoupit výstavbě. Budovaly se ovšem velké retenční nádrže a přehrady (Džbán, Hostivař…). Pokud bychom chtěli dnes změřit vodní plochu v Praze, ve skutečnosti jí vlastně přibylo.

Největším pražským rybníkem je ten Počernický ve východní části Prahy, v katastru Dolních Počernic. Hnízdí zde labuť velká, ledňáček říční, moudivláček lužní, lyska černá, potápka roháč a v zimě sem zavítá i volavka popelavá. Druhým největším je Podleský rybník, mezi Dubčí a Uhříněvsí. Ve své době se tu prý koupával i prezident Masaryk, rybník totiž leží blízko zámku Koloděje, kde měl letní sídlo. Pod hrází rostou několik staletí staré chráněné duby a najdete tu zříceniny Podleského mlýna. Kyjský rybník, třetí největší, byl zásobárnou vody pro bývalý mlýn. V roce 1962, kdy téměř zmizel pod nánosy usazenin, byl z poloviny odbahněn. Další odbahnění proběhlo na přelomu 70. a 80. let při výstavbě sídliště Černý Most, odkud byla do rybníka svedena spodní voda. Tehdy tu vyrostla dělící hráz a za ní sedimentační nádrž. Kyjský rybník je oblíbeným cílem rybářů.