Klub Za starou Prahu upozoňuje na ohrožení vltavských břehů. Hrozí jim zástavba

5. květen 2011

Vltava je nejdelší českou řekou. Její celková délka dosahuje čtyř set třiceti kilometrů. Začíná na Šumavě a končí soutokem s Labem u Mělníka. A během své trasy stráví nějaký čas také v hlavním městě. Jaké změny čekají její pražské břehy v nejbližších letech a jaký názor na ně má občanské sdružení Klub Za starou Prahu, zjišťovala redaktorka Monika Babická.

Praha prošla v posledních desetiletích mnoha změny. A ty se nevyhnuly ani vltavským břehům. Podle jednatele Klubu Za starou Prahu, Richarda Biegla, si ale Praha při rozvoji města v okrajových částech neuvědomuje v poslední době kvalitu a potenciál, které naše nejdelší řeka nabízí.

"Chybí tady koncepce, která byla vlastní tomu, když se budovala nábřeží, když se formoval vztah města a řeky v historické části. Ten rozsah zastavovaných ploch je takový, že to má bohužel celoměstský význam. Například zástavba kolem přístavu znamená, že se dneska volná plocha výběhů, poloostrovů, obestaví soukromými rezidenčními komplexy. A vlastně se privatizuje čili ten bezprostřední kontakt města a řeky se úplně ztratí."

Velkou chybou je potom podle Richarda Biegla například plánovaná výstavba v libeňském přístavu: "Obestavět kompletně přístav je skoro horší, než byl činžovní přístup v 19. století. A pak jsou tam části, které jakoby ještě trošku váhají, co s nimi bude. Můžou to být oblasti na Pelc-Tyrolce, které jsou už teď zasažené dopravou, a které budou ještě dále exploatovány tímto směrem. To jsou oblasti, o které zatím zájem není, ale které by se řešit měly. To jsou například také staré Holešovice, což byla původně historická čtvrť a dneska je to panelárna a pozemek, který zase může být využit anebo zneužit."

A dalším trnem v oku je pro Klub za Starou Prahu obrovská, zatím stále zelená, plocha Rohanského ostrova. Ten patří hlavnímu městu Praha a i jeho čeká s největší pravděpodobnosti v nejbližších letech výstavba a urbanistický rozvoj.

"Je to velký paradox, protože ve většině územních plánů, nebo ve všech historicky známých plánech, byl označován jako místo pro rekreaci. Dokonce tam měla být pražská olympiáda v 60. letech a rozhodně to měla být zelená plocha. Čili plány na zástavbu Rohanského ostrova jsou naprosto absurdní a město by od nich mělo ustoupit. Kde jinde chce hledat zelené rezervy uprostřed města? Praha je město, které tuto možnost ještě má a zdá se, že jí právě teď ztrácíme," varuje Richard Biegl.

Spustit audio