Keltská muzika v podání J Eoina
Zpívající autor a kytarista J Eoin (J. Owen), reprezentant keltské hudby, pochází z irského města Limerick, které se proslavilo ve filmu Ashes Angela svým nikdy nekončícím deštěm. Ale to je v Irské republice naprosto normální, protože dnů bez deště je tam opravdu pomálu. J Eoin byl hostem středečního Nočního proudu Miloše Skalky. Před dvěma roky účinkoval na slavnostním večeru udílení výročních hudebních cen Legenda Nočního proudu v přímém rozhlasovém pořadu ze Žofína. A nyní se tedy do České republiky vrací.
J. Eoin se koncem 80. let přestěhoval ze Smaragdového ostrova do Londýna, kde se začal prosazovat jako zpěvák lidových písní. Doma v Irsku se už dlouho před tím etabloval jako sólový interpret a koncertoval s umělci zvučných jmen, třeba s kultovní skupinou Clannad. Po několika nezávislých nahrávkách jako bylo album Ribbonmen (1991) nebo Sean One Shoe (1994) a začal J. Eoin nahrávat v roce 2001 debutové eponymní album. Jeho druhé album Acrobat (2012) je kolekcí dvanácti nových písní se silnými textovými tématy.
Rok 1996 přinesl turné s virtuózním houslistou Ashleym Reedem z kapely Albion Band. Výsledkem spolupráce se stalo album Kissing Stone, které Eoinovi pomohlo získat reputaci vynikajícího doprovázeče tradičních hudebníků (vystoupení s multiinstrumentalistou Gerrym Diverem nebo s akordeonistou Kieranem Kielym z kapely Shanea MacGowana, frontmana kultovních The Pogues). V následující dekádě se Eoin opět vrací k psaní vlastních písní a vydává album Exiles (2005).
Album Acrobat
Dosavadním vrcholem písničkářovy tvorby je album Acrobat. Vznik některých písní byl inspirován zkušenostmi z přechodných hudebních pobytů v New Yorku, Norsku, Kazachstánu, Rusku a jinde. Text k jedné z písní je například založen na skutečném příběhu čtrnáctileté bosenské dívky, která na vlastní oči prožila masakr svých rodičů během balkánského konfliktu v 90. letech, chopila se zbraně a vstoupila do války, aby po několika dnech padla kulkou odstřelovače. J Eoin země bývalé Jugoslávie navštívil během svého turné krátce po skončení válečného konfliktu. Jiné skladby na albu potom vycházejí ze života v jeho současném domovském městě Londýně – z procházek starobylou čtvrtí Bermondsey, nebo pobytem mezi squattery na divokém Crouch Hillu.
„Ano, pocházím z irského Limericku, ale po dvacetiletém pobytu v Anglii se v mnoha ohledech necítím být tak moc Irem jako někteří mí vrstevníci, kteří žijí v Irsku. Byl jsem pryč tak dlouho a ovlivnilo mne tolik věcí… Když poslouchám muziku vznikající v Irsku, obdivuju její lehkost. Je v ní irská mlha a déšť, zatímco v mé hudbě je i šedý londýnský popel a prach. Ale určitě píšu a hraju s irským srdcem,“ říká písničkář.
S J Eoinem spolupracují v České republice hudebníci, kteří jsou známí svým působením v oblasti tzv. keltské hudby – jmenovitě kontrabasista Petr Tichý a kytarista Vojtěch Jindra, oba členové skupiny Bran.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/4247ad974925176a3765341e86733918.jpg?itok=ZPQ_6MMg)
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka