Jiří Štědroň - nejenom princ z Popelky
V čase mezi 23. hodinou a půlnocí uvítal Miloš Skalka ve svém středečním Nočním proudu dalšího studiového hosta. Pozvání k nočnímu proudění tentokrát přijal zpěvák, herec a textař Jiří Štědroň. Mluvilo se nejen o jeho působení v Semaforu, ale také o chystaném autorském albu.
Vyškovský rodák Jiří Štědroň (narozen 23. května 1942) pochází ze široce rozvětvené hudební rodiny. Jeho strýc Bohumír (1905 - 1982) byl známý muzikolog, pedagog a klavírista, rovněž jeho bratranec Miloš (1942) je významný skladatel a muzikolog.
Jiří Štědroň matoval na vyškovském gymnáziu (1959) v roce 1959 a v roce 1963 absolvoval herectví na brněnské Janáčkově akademii múzických umění (absolvoval rolí Malvolia v Shakespearově Večeru tříkrálovém).
Ještě coby student vystupoval v avantgardním divadélku X62 a současně studoval zpěv u profesora Bernarda Kočaře. První písničku natočil v brněnském studiu Československého rozhlasu v roce 1959 s Orchestrem Gustava Broma.
Své první angažmá získal Jiří Štědroň po absolutoriu vysoké školy v brněnském divadle Večerní Brno. Aby „ztratil komplex chlapce z malého města" odešel však zanedlouho do Prahy, kde působil rok v divadle Apollo a poté se stal zpěvákem na volné noze. Zpíval s Orchestrem Karla Vlacha, s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu a dirigentem Josefem Vobrbou či s Orchestrem Václava Hybše, vystupoval v televizi i v divadle, pravidelně spolupracoval s rozhlasem a natočil stovky písniček. Mimochodem, ještě dřívě, než se stal profesionálním zpěvákem, byl již profesionálním textařem (členem OSA je od roku 1967). Snad i proto kladl při výběru repertoáru hlavní důraz na texty a písně chápal jako dramatický celek.
Spolupracoval s výraznými hudebními skladateli, z nichž jmenujme namátkou Jaromíra Klempíře, Jindřicha Brabce, Jana Spáleného, Václava Zahradníka, Vlastimila Hálu či Jiřího Zmožka, kromě vlastních textů zpíval i slova Jiřiny Fikejzové, Jiřího Štaidla, Vladimíra Poštulky, Pavla Vrby, Jiřího Aplta, Zdeňka Borovce, Eduarda Krečmara či Petra Spáleného.
Z jeho nahrávek jmenujme například Vlaky, Neklidné srdce, Jdi spát... V 70. letech patřil k nejprodávanějším československým interpretům. Zúčastnil se mnoha zahraničních zájezdů po prakticky celé Evropě, ale i do Ameriky a Japonska.
V roce 1969 hrál a zpíval roli prince v pohádce Popelka po boku Evy Hruškové, Ladislava Peška a Dany Medřické. Po celá 90. léta veřejně nevystupoval, byl kreativním ředitelem mezinárodních reklamních agentur Grey a GGK a měl i agenturu vlastní.
Když mu však Ladislav Županič nabídl roli Cassela v muzikálu Viktor, Viktorie, vděčně ji přijal. Po hostování v Hudebním divadle v Karlíně se stal roku 2002 stálým členem Divadla Semafor, kde od nové divadelní sezóny působí jako externista. V současnosti hraje také v Divadle Broadway.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
