Ivan Mládek a jeho "sebrané hudební spisy"
Ve středu 7. března byl hodinu před půlnocí hostem moderátora Miloše Skalky skladatel, textař, zpěvák, hráč na banjo a kazoo, komik, výtvarník, humorista a vynálezce IVAN MLÁDEK. Hlavním důvodem Mládkovy návštěvy studia Nočního proudu byly jeho „sebrané hudební spisy“, tedy velice reprezentativní trojcédéčko 81 nahrávek, které vyšlo k jeho nedávným 70. narozeninám.
Ivan Mládek (narozen 7. února 1942 v Praze) se v dětství učil hrát na housle a později na kytaru, to když propadl romantice trampských písní. Během studií na průmyslové škole hrál v amatérských dixielandových skupinách a poté, co v polovině 60. let promoval na Vysoké škole ekonomické, kde získal inženýrský titul, začal veřejně vystupovat s jazzovými a countryovými kapelami jako jsou Storyville Jazz, K.T.O., White Stars či Mustangové. Na počátku 70. let pak sestavil vlastní skupinu Banjo Band, ve které hraje na tenorové banjo a od roku 1972 také zpívá.
Ivan Mládek je autorem více než čtyř stovek písní, kromě muziky a textů píše humoristické povídky, recesistické pohádky a scénáře, kreslí humorné obrázky a vtipy, na televizní obrazovku přivedl zábavné pořady jako Čundrcountry show, Country estráda či sitcom Cyránův ostrov.
Kolekce 3CD v mnoha ohledech nedostižného písňového humoru Ivana Mládka nazvaná Jožin z bažin a dalších 80 písní je zábavnou procházkou všemi fázemi jeho hudebního vývoje, od swingujících začátků přes absolutní (i mezinárodní) hitovost až po zcela spolehlivou účinnost písní současných.
Mládkův osobní výběr repertoáru je s typickou nadsázkou rozdělen do tří částí: na písně, které umí nazpaměť, na ty, které si matně pamatuje, a na třetím CD najdeme sestavu skladeb, o kterých už prý ani netuší, zda jsou vůbec jeho. Věřit mu ale moc nesmíte, protože celý komplet je bohatě zaplněn od začátku (Jožin z bažin) do konce (Aerobic) jednou slavnou či přinejmenším zcela povědomou melodií za druhou.
V bookletu tohoto kompletu se Ivan Mládek ohlíží za všemi muzikanty, se kterými kdy hrál a vzpomíná na ty, kteří již působí v nějaké nebeské kapele. Navíc graficky zdůrazňuje hráče, kteří ještě mají všechny své vlastní orgány (včetně zubů).
Tradičně ironicky vtipné, jazykově vynalézavé, hravé a hudebně nostalgické, ale ve všech případech spolehlivě dobrou náladu vyvolávající jsou všechny ty písničky o Dášách, Lindách, Máňách, skalách, medvědech, jezech, křečcích, Prčicích, rychlících, kredencích, děvčatech, Praze, Brně, zkratkách, Třebáni (Hlásné), Láďovi, saku či Lulu z Honolulu. Prostě je to všechno ňu, ňu, ňu.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
