Inspirace nepřijde sama, je potřeba znásilňovat múzy, říká slamer Dr. Filipitch
Pozvání do studia přijal básník, hudebník, moderátor a především mistr České republiky ve slam poetry, Filip Koryta. V rozhovoru se podělil o svůj profesní příběh i tvorbu, kterou výrazně ovlivnilo prostředí západních Čech – regionu, který si rád dobírá, ale vnímá i jako zdroj inspirace. „Inspirace nepřijde sama, je potřeba znásilňovat múzy. A podotýkám, že to je jediná forma znásilňování, kterou podporuji,“ říká slamer s pseudonymem Dr. Filipitch.
Performer známý pro své neotřelé texty je mužem mnoha profesí. Vedle básnické tvorby se věnuje hudbě, moderování a pedagogice. V minulosti působil v několika kapelách, dnes vystupuje sólově se španělskou kytarou. Umělecký proces při tvorbě textů vnímá jako řemeslo, které vyžaduje pravidelnou a tvrdou práci jako každé jiné.
Cesta ke slam poetry
Ke slam poetry se Filip Koryta dostal během studií na vysoké škole, kdy ho motivovala touha zapůsobit na dívku, která měla žánr v oblibě. Po návštěvě svého prvního slam poetry v plzeňském klubu Anděl v lednu 2016, byl překvapený velkým zájmem publika. Rozhodl se, že do tajů tohoto umění pronikne.
Filip Koryta také přiznal, že koketoval s myšlenkou věnovat se stand-up comedy, ale nikdy nenašel odvahu. Na rozdíl od slam poetry, kde neexistují konkrétní divácká očekávání, mu stand-up připadá příliš nekompromisní. Ačkoli poezie zůstává marginálním žánrem, nabízí nejen rozptýlení a pobavení, ale i silnou komunitu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.