Hrají o minuty. Transplantaci orgánů v IKEMu předchází stovky telefonátů koordinátorů

Za každou úspěšnou transplantací je nejen chirurgické umění lékařů na sále, ale také mravenčí práce koordinátorských týmů.

„Koordinátor udělá víc než 400 telefonických rozhovorů a vede tým asi 80 lidí, kteří o sobě navzájem nevědí. Jen koordinátor ví, co kdy, kdo má v ten který okamžik udělat a co udělá,“ popisuje Eva Pokorná, vedoucí Oddělení odběru orgánů a transplantačních databází IKEMu.

Čtěte také

„Je to velice náročné zorganizovat. Koordinátorky jsou většinou velice praktické ženy. S muži jsme neudělali tak dobrou zkušenost, s výjimkou jednoho kolegy, abych mužům nekřivdila,“ pokračuje s úsměvem Pokorná a dodává:

„Není to náročné jenom na přemýšlení, ale hlavně na komunikaci. Často to skutečně není úplně jednoduché, protože přinášíme lidem, kteří mají pracovat, práci v době, kdy by mohli třeba spát.“

Hrají o minuty

Koordinátorské týmy pracují 24 hodin. Domluvit musí mnohé. Třeba sanitku, která převeze srdce na letiště, nebo vrtulník, který ho přepraví na místo operace. Když se najde vhodný dárce, hrají doslova o každou minutu.

„U toho srdce jsme si řekli, že maximálně do čtyř hodin, plíce šest až osm hodin. U jater časy mohou být delší, ale snažíme se, aby byly do osmi hodin. U ledvin se časy pohybují asi kolem 16 hodin. Ale záleží i na způsobu konzervace ledviny, čas může být dokonce až 36 hodin,“ říká Pokorná.

Ze statistik Koordinačního centra transplantací vyplývá, že nejčastěji lékaři transplantují ledviny. Loni jich voperovali příjemcům celkem 452.

Transplantace jater změní život

Přednosta Transplantcentra IKEM, Pavel Trunečka|foto: Filip Jandourek

„Ledviny jsou párový orgán, takže od zemřelého dárce jsou k dispozici dvě. Je docela dobře možné živé dárcovství, nejčastěji to bývá příbuzný, potom je k dispozici jen jedna ledvina,“ vysvětluje přednosta Transplantcentra pražského IKEMu Pavel Trunečka.

„Jinými slovy, k dispozici je poměrně značné množství orgánů. Na rozdíl například od transplantací srdce, kde samozřejmě zdrojem může být jen zemřelý člověk,“ podotýká Trunečka s tím, že kvalita života pacientů se po transplantaci většinou výrazně zlepší.

„Ze všech orgánů, které poskytují lepší kvalitu života, jsou to játra. Ti pacienti po transplantaci jater mají dlouhodobé velmi dobré přežívání, to znamená ve vysokém procentu, a jejich život se velmi podobá životu normálního, zdravého člověka. Čili mohou sportovat, mohou mít děti a mohou normálně pracovat,“ dodává Trunečka.

Loni vyhledali koordinátoři v IKEMu 139 zemřelých dárců, což je dosavadní rekord. Potenciálním dárcem orgánů a tkání se po smrti může stát kdokoliv. Výjimkou jsou jen lidé, kteří během svého života vyjádřili jednoznačný nesouhlas a jsou v registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem.

 

Mohlo by vás také zajímat

DATA: Alkohol zabíjí dvakrát víc žen než před dvaceti lety. Kritický věk je 35 až 44

Ještě v polovině devadesátých let měli na problémy s alkoholem monopol muži. Dnes je začínají dotahovat ženy. Kritický je věk 35 až 44 let.

 

OBRAZEM: Zima 1937. Bruslení pod Karlovým mostem, kaštanáři a jablka v lodích

Na místech, jež většina Pražanů dobře zná, vypadala v roce 1937 zima úplně jinak. Ukazují to fotografie, které Zpravodajskému webu...

 

Přelom v léčbě rakoviny prsu? Čeští vědci vyvinuli látku, která přinutí rakovinotvorné buňky k sebevraždě

V České republice se začne s testováním nového léku na rakovinu prsu. Čeští vědci vyvinuli látku, která nádorové buňky přinutí doslova...