Fantova kavárna opět ožila. Na dění v elegantním interiéru dohlíží z obřího portrétu sám architekt Josef Fanta
Prostor ve vestibulu původní budovy hlavního nádraží, navržené architektem Josefem Fantou, si před třemi lety pronajala skupina podnikatelů. Jejich cílem bylo navrátit kavárně atmosféru sklonku 19. století.
Ve snaze o co největší historickou přesnost předcházelo samotné rekonstrukci pečlivé studium všech dostupných materiálů a setkání s pamětníky. Například prasynovec Josefa Fanty, spisovatel Jan Kameníček, daroval kavárně reliéf Madony, kterou si architekt vytvořil pro svůj náhrobek.
„A dále jsme velice pyšní na velký obraz, který je tištěný vektorovou technikou, a je to přímo portrét pana Fanty. Nechali jsme to vytvořit a zarámovat rámařstvím, které pracuje i pro Pražský hrad,“ říká pronajímatel Fantovy kavárny Petr Patera.
Secesní atmosféru interiéru umocňuje i obří trojdílná tapeta ve stylu Alfonse Muchy a speciální Fantovy noviny. Pro kavárnu je připravuje Marijana Matoušková, její babička byla blízkou přítelkyní Fantovy dcery Evy. Malá Marijana jí říkala teto a uznávanému architektovi dědečku.
„Celé noviny jsou její práce, dává do toho své zážitky, fotografie, dopisy. Fantovy noviny jsou poklad, který tady tiskneme a zdarma rozdáváme lidem, aby si to mohli odnést domů a něco si o panu Fantovi přečíst.“
Poslechněte si celou reportáž z Fantovy kavárny.
Související
-
K filmům servírují rum, na promítání můžete se psem a záchod mají přímo v sále. Vítejte v kině Balt
Kino Balt otevřelo svůj sál s 26 místy v ulici Karoliny Světlé teprve před čtvrt rokem. Rychle si ale získalo jméno mezi diváky, kteří hledají specifický kulturní zážitek.
-
Kino Humanita píše další část svého příběhu. Kulturní prostor ožil v Libni po desítkách let
Dříve stáje, potom kino, z něhož se stal na dlouhá léta sklad, dnes opět kino a něco navíc. Takový je stručný příběh libeňského kina Humanita, které zažívá velkou obnovu.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
