Divadlo Kámen převádí na jeviště současnou českou literaturu. Nejnovějším zpracováním je thriller Motýlí křik
Divadlo inspirující se současnou českou literaturou, které hraje moderní činohru osvěžovanou různými netradičními postupy. Tak se charakterizuje malé karlínské Divadlo Kámen. Jejich posledním počinem je hra Motýlí ú-Křík.
„Motýlí křik od Jana Tománka je takový opravdu typický thriller s jemnou nadsázkou. A mě napadlo, že by se ta nadsázka dala do divadla převést tak, že bude vlastně groteskní. Autor už hru viděl a to, co je napsané v anotaci, že z toho dostal úpal a úžeh, tak to je celkem pravda,“ vypráví s úsměvem umělecký šéf divadla Petr Odo Macháček.
Současná česká literatura je pro karlínskou experimentální scénu častou inspirací. Hry nezpracovávají jako adaptace, ale snaží se vytvořit podobnou atmosféru. Zajímavý aspekt do jejich tvorby pak vnáší interakce s autorem daného díla.
Například román Jáchyma Topola Citlivý člověk se dočkal hned dvou různých zpracování - S citem a Poříčská madona. Některých večerů se aktivně zúčastnil i sám autor.
„Organizovali jsme to tak, že jsme to zahráli a on měl potom ještě čtení z těch pasáží, které se toho týkají. To bylo docela radostné. Je vždycky zajímavé vidět, jak se na to tváří autor. Co jsme v té knize objevili, co bylo jen na pozadí, a pak se vynoří v té inscenaci. A nebo naopak - co jsme zkazili,“ dodává Petr Odo Macháček.
Další inspirací bylo Divadlu Kámen také dílo Dešťová hůl od Jiřího Hájíčka a na jevišti v budoucnu uvidíte i motivy z knihy Můj bratr Mesiáš od Martina Vopěnky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
