Dan Bárta: Deníky z cest, které jsem dělal pro rozhlas v době pandemie, mi zachránily mysl a duši
Po roce pandemie se znovu setkáváme v Lucerna Music Baru na online koncertě BlueFest. Máme na sebe chvilku, a tak jdu rovnou k věci. Zajímá mě, jak trávil celý rok, kdy kultura doslova spala a muzikanti nemohli hrát.
Do Lucerna Music Baru jsem před pandemií chodila na koncerty celkem často, a tak mě těší, že jsem se sem mohla po tak dlouhé době znovu vrátit. Přiznávám, že pocity z prázdného baru, kde to dřív žilo, mám ale smíšené. Šatna, kde jsem stávala frontu na kabáty, je prázdná, prázdný je i bar a před pódiem je jen rozestavěných pár kamer, které jsou připravené na online přenos. Tuhle melancholii ale naštěstí střídá radost vidět se znovu s živými lidmi a navíc s takovými, kterých si tolik vážím.
S Danem jsme se naposledy potkali přesně před rokem. Bylo to na Výstavišti, kde hráli s J.A.R. Vybavuju si, jak jsem tehdy odcházela plná energie ze skvělého koncertu, netušíc, že je to na hodně dlouhou dobu vlastně poslední hudební akce. Sedáme si k barovému stolečku. Diktafon jede.
„Z počátečního semletí se stal stereotyp, takže teď mě možná zase semele to, až začneme hrát,“ odpovídá stejně upřímně jako tehdy na otázku, jak vnímá pandemii. Tentokrát s ročním odstupem.
Otázek padlo ale mnohem víc, třeba to, čemu se doteď věnoval a věnuje. Jejich odpovědi si můžete poslechnout v dalším díle mého podcastu. Tak příjemný poslech.
P. S. Z Lucerna Music Baru jsem odešla střízlivá, zato opojená pocitem, že se zase všechno snad vrací k normálu. Tak teď to hlavně nezakřiknout.
Vaše #letajiciredaktorka
Sabina
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
