Co jste možná nevěděli o Břevnovském klášteře
Proč byl klášter zřízen právě na Břevnově? Jakou roli ve výběru místa hrál sen, studánka a kus dřeva se třemi suky? Kdo udělil klášteru titul arciopatství a při jaké příležitosti? Kdo jsou benediktini, jak žijí a jak se oblékají? A co všechno můžete vidět vy, když se do areálu Břevnovského kláštera vypravíte? Odpoví Jolana Nováková a převor Petr Prokop Siostrzonek.
Na konci 10. století mezi sebou soupeřily rody Slavníkovců a Přemyslovců. Tehdejším přemyslovským knížetem byl Boleslav II., druhým pražským biskupem, prvním české krve, Slavníkovec - svatý Vojtěch.
Navštívíte-li kostel svaté Markéty v Břevnovském klášteře, uvidíte Brandlův obraz Setkání Vojtěcha s Boleslavem při zakládání kláštera. Možná vás napadne – idylická schůzka někde v lesích! Ovšem taková tedy rozhodně nebyla.
Proč?
Vojtěch chtěl zakořenit křesťanství v tehdejším Českém knížectví a moc se mu to nedařilo. Vládnoucí rod ke zdaru věci také příliš nepřispíval. Vojtěch brojil proti obchodu s otroky, zotročování křesťanů a mnoha jiným zlořádům té doby.
Přemyslovcům se nepodařilo, jak si původně mysleli, mít pražského biskupa „pod palcem“, když dovolili, aby se jím stal Slavníkovec.
Vojtěch odešel z funkce biskupa, původně plánoval cestu do Svaté země, nakonec se stal benediktinem, vstoupil do kláštera benediktinů v římském Aventinu. Ovšem kdo chtěl na konci 10. století "patřit do Evropy“, nemohl mít biskupský stolec prázdný. Proto přišlo z Prahy do Aventina Boleslavovo poselstvo, aby se jejich biskup vrátil.
Stalo se. Vojtěch však měl jednu podmínku - aby poblíž jeho biskupského sídla bylo podobné duchovní zázemí, na které byl zvyklý v Aventinu jako benediktin. Je možné, že toto zázemí připravoval už před svým návratem, protože mezi jeho opětovným usednutím na biskupský stolec na podzim 992 a 14. lednem 993, kdy byl klášter posvěcený, uběhl velmi krátký časový úsek.
Pokračování příběhu a další zajímavosti o Břevnovském klášteře si můžete poslechnout v pořadu Prahou křížem krážem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
