Celé Česko si připomíná 78 let od okupace Německem a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava

Jak probíhaly první dny okupace v Plzni, připomněl badatel a publicista Zdeněk Roučka, autor knihy Plzeň pod hákovým křížem.

„Byl to takový nepříjemný sychravý sněhový den a nevlídné počasí ještě víc evokovalo celou situaci. Plzeň obsadila 46 pěší divize Wehrmachtu pod vedením generála Waldenfelse. Německé jednotky se velmi rychle ubytovávaly v bývalých 35. kasárnách a využívaly i některé školní budovy. Vedení divize se ubytovalo v dnešním hotelu Slovan,“ říká Zdeněk Roučka.

Po Plzni se rozvěšovaly nacistické prapory a následující den byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Zdeněk Roučka uvedl, že to pro Čechy i Plzeňany byl určitý šok. Ovšem žádná revoluce neproběhla. Obchodníci nezavřeli své obchody a dál se vyučovalo a chod života se příliš nezměnil.

Velkou změnou byl Protektorát Čech a Moravy a jeho včlenění pod Třetí říši. Situace přinesla množství nejrůznějších nařízení, vyhlášek a celkově direktivní stav pro všechny obyvatele.

Škodovka zásobovala německá vojska municí a technikou

Nacisté také velmi rychle převzali Škodovy závody, které se pak staly jednou z největších zbrojovek Třetí říše. „Škodovka byla obrovskou posilou nacistického Německa a musíme si přiznat, že se tady vyrábělo do poslední chvíle, byť omezeně. A v době, kdy bylo Německo v troskách, zásobovali skomírající bojující Třetí říši municí a vojenskou technikou. Za to začala Plzeň také postupně pykat a v průběhu války byla dvanáctkrát bombardována. Byla ale válka a spojenci se snažili tu velkou zbrojovku zlikvidovat,“ vysvětlil Roučka.

Stejně jako v celém protektorátu, tak i na Plzeňsku působilo mnoho odbojových organizací. Podle Zdeňka Roučky ale žádná výrazně neovlivnila chod dějin.

„Za Heydrichiády se tady samozřejmě popravovalo a to například v Plzni-Lobzích nebo v Suchém dole poblíž hřbitova ve Vejprnicích. Ten kdo byl odbojář, anebo byl nějakým způsobem odhalen jako nepřítel Třetí říše, byl chladnokrevně zlikvidován. Na druhou stranu si musíme přiznat, že většina národa, která se přizpůsobila nové realitě a přistoupila na to, že i pod nadvládou Třetí říše se dá žít, žila svým způsobem normálním životem. Sice platilo velké množství omezení, ale mohli chodit do kina, divadla či na fotbalová utkání. Nicméně to byl ale velmi tvrdý život,“ dodává badatel a publicista Zdeněk Roučka.

Období protektorátu v Plzni nepřežilo také na 1800 plzeňských Židů, kteří zemřeli v koncentračních táborech.

Mapa Protektorátu Čechy a Morava|foto: licence: GFDL, XrysD