Běloruská demonstrace na Malostranském náměstí

Nedemokratičnost voleb kritizovaly státy Evropské unie i USA. Podle oficiálních výsledků téměř čtyři pětiny voličů podpořily změnu ústavy, která umožní Lukašenkovi zůstat u moci další volební období. Opozice nezískala v parlamentu ani jediné křeslo. "Alexandr Lukašenko potvrdil, že nedá žádné šance na změnu vlády v Bělorusku mírnou cestou. Uzurpace vlády, tyranie a diskriminace Bělorusů bude pokračovat," píše v prohlášení svaz. Na české ústavní instituce se svaz obrátil s návrhem rezoluce, ve které by odmítly uznat legitimnost Lukašenkovy vlády a postavily by se proti výsledkům referenda i voleb. S režimem by podle rezoluce měly být ukončeny všechny obchodní vztahy a Česko by zároveň mělo zpřísnit vízovou politiku pro úředníky, vládní činitele i členy jejich rodin. Svaz také požaduje propuštění všech politických vězňů. "Cílem naší akce je upozornit českou veřejnost na to, co se odehrává dnes v Bělorusku... To, co se děje v Bělorusku, je v podstatě ústavní převrat. Lukašenko si zajistil právo být prezidentem na doživotí," řekl novinářům Alexandr Datii, který utekl z Běloruska kvůli pronásledování a v Česku žije pět let. Kromě prezidenta Klause reagovala na dění v Bělorusku také česká diplomacie, podle které tamní režim dosáhl vítězství ve volbách pouze manipulací s veřejným míněním i výsledky hlasování a vyloučením opozice z kandidátek i volebních komisí. Za poslední evropskou zemi, v níž vládne "vskutku diktátorský režim" označil Bělorusko bývalý prezident Václav Havel.

Běloruské volby vyvolaly nevoli v Evropském parlamentu, ostře je kritizovali pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Spojené státy dokonce uvedly, že zvažují zavedení dodatečných sankcí proti Bělorusku a poskytnutí pomoci demokratickým silám v této postsovětské republice.