Baťa zavřený, rekonstruovaný

O významu domu nejen pro českou, ale i světovou moderní architekturu svědčí právě vydávaná klasická publikace britského historika architektury Kennetha Framptona. Mezi třemi pražskými budovami citovanými v knize je právě Palác Baťa; dalšími jsou Müllerova vila a Penzijní ústav na Žižkově. Frampton je v současnosti jedním z nejrespektovanějších znalců moderní architektury. Napsal řadu knih a studií, největší úspěch zaznamenala jeho publikace s názvem Moderní architektura, kritické dějiny. Kniha opakovaně vychází anglicky i v překladech a dnes je považována za nejpronikavější výklad vývoje moderní architektury. České vydání připravilo nakladatelství Academia. Funkcionalistický Palác Baťa v dolní částí Václavského náměstí postavil v letech 1928 až 1929 architekt Ludvík Kysela. Jeho první práce byly ovlivněny kubismem, později se stal typickým funkcionalistou a realizoval několik významných budov v centru Prahy. Jeho elegantní stavby jsou podle odborníků konstrukčně odvážné a jsou charakteristické užíváním velkých skleněných ploch. Právě díky celoskleněné fasádě zmiňuje Baťův palác ve své knize Frampton. Kysela je autorem i sousedního Lindtova domu na Václavském náměstí číslo 4, Stýblova domu s pasáží a bývalým kinem a kavárnou Alfa, kubistického domu na nároží Malostranského náměstí a Karmelitské ulice a například bankovního domu Na Příkopě, v roce 1950 adaptovaného na Dětský dům. Palác Baťa známý jako Dům obuvi nevyniká jen architektonickým řešením prostoru a na svou dobu moderními použitými materiály, ale i světelným reklamním zařízením, které v době stavby nemělo v Evropě obdobu. Hladká plocha prosklené stěny se hodila k funkcionalistické architektuře, reklamní nápisy navíc bylo možné libovolně měnit dle potřeby. Instalace osvětlení fasády také zaručovala, aby v případě výpadku elektrického proudu nebyla v domě tma a mezi nakupujícími nevznikla panika. Současná rekonstrukce se týká interiéru budovy. "Památkáři měli striktní požadavky nezasahovat do ničeho, co se týká konstrukcí domu nebo fasády," řekl ČTK koordinátor oprav Ladislav Vilímek. Lidé tak po rekonstrukci najdou "u Bati" například nové podlahové krytiny, svítidla či další interiérové prvky. O pietním restaurování interiérů do původní podoby z konce 20. let se prý neuvažovalo. Firma Baťa stála při poslední velké rekonstrukci domu v roce 1990 a již tehdy nebylo podle Vilímka zachováno nic z původního zařízení. Sám se ale také domnívá, že by původní interiéry dnes kupujícím nevyhovovaly. "Dneska je zákazník náročnější a pohodlnější a 'přinutit' ho, aby šel nakupovat třeba do pátého patra, je náročné," řekl Vilímek. Proto jsou například dnes v objektu i eskalátory, zatímco původně zajišťovaly přesun lidí do vyšších pater jen výtahy. "Snažíme se využít předností domu a potlačit jeho nedostatky," shrnul plány na rekonstrukci.

Do konce března, než bude zrekonstruovaný Palác Baťa otevřen, je prodejna obuvi dočasně umístěna v nedalekém Domě módy v horní části Václavského náměstí.