Amnesty International: Česká policie přistupuje laxně k protiromským útokům
Na řadě míst Evropy Romové stále čelí rasistickým útokům a místní úřady jim často jen přihlíží. Stojí ve zprávě, kterou dnes na Mezinárodní den romů vydala organizace Amnesty International. Kritika se snáší hlavně na Francii, Řecko a taky Česko. Podle Amnesty zdejší policie přistupuje k protiromským útokům příliš lhostejně.
Laxní přístup českých policistů údajně potvrdily například loňské pochody radikálů i místních obyvatel v Českých Budějovicích. Podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka se jedná o oprávněnou kritiku.
„Do značné míry oprávněná je, Romové čelí jednak nevraživosti, vidíme, že 9 z 10 Čechů nemá rádo Romy a vyslovuje se tak,“ říká.
Na druhou stranu je zde patrný i určitý pokrok ze strany policie.
„V souvislosti s pochody vidíme zlepšení práce policie, ochranu bez ohledu k příslušnosti k menšině. Bezpochyby vidím pokrok. Když srovnávám meziročně, jak se to vyvíjí, tak vidím, že policie se více profesionalizuje a snaží se být nestranná,“ dodává.
Podle Jiřího Pětiokého z Odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra je zpráva Amnesty International na adresu České republiky možná až příliš přísná.
„Zprávu jsem četl a vyznívá velmi dramaticky. Aniž bych to chtěl nijak podceňovat, tak si myslím, že to tak zlé v Česku není. Mám pocit, že optika Amnesty International je v tomto směru velmi citlivá, a když jsem zprávu četl, tak v ní chyběla reakce i jiných subjektů. Domnívám se, že by bylo dobré, kdyby v ní zazněla i kritika ze strany policie nebo ministerstva vnitra,“ vysvětluje.
„Nicméně informace, které ve zprávě zazněly, jsou vážné a my je rozhodně nebereme na lehkou váhu a budeme se jimi zabývat,“ dodává Jiří Pětioký.
I přes zlepšení v řadách policie se počet protiromských útoků nesnižuje, incidentů naopak spíše přibývá. Podle Martina Šimáčka to souvisí mimo jiné s hospodářskou krizí, zhoršenou situací romské menšiny i tradičním rasismem vůči romským komunitám.
Amnesty International nepředkládá jednoznačné řešení situace, cestu ke zlepšení si musí každá země najít sama.
„Je zapotřebí, aby autority, ať už policie nebo starostové a další vysocí představitelé, vysvětlovaly a přicházely na veřejnost s návrhy konstruktivního řešení, ať už v případě trestné činnosti nebo v případě napětí mezi menšinou Romů a většinovou společností,“ myslí si Martin Šimáček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.